Známé české úsloví „příliš mnoho psů – zajícova smrt“ zřejmě platí i v hudbě. Nyní se o tom na vlastní kůži přesvědčují i mladé hudebnice vystupující pod názvem Vesna. Se svou skladbou My Sister’s Crown budou reprezentovat Českou republiku na Eurovizi. Dočkaly se ale nejedné kritiky. Poselství písně totiž nebylo zcela pochopeno a nutno dodat, že tak trochu oprávněně.
Eurovision Song Contest (česky Eurovize) je hudební soutěž, které se účastní zástupci zemí mající členství v Evropské vysílací unii. Tyto země se nemusí nutně nacházet v Evropě, v Eurovizi se tak v minulosti objevilo i Turecko, Izrael, Ukrajina či Austrálie.
Čechy Eurovize příliš nezajímá
Česká republika od roku 2015 nevynechala ani jednu příležitost poslat do boje svého zástupce, tedy kromě roku 2020, kdy byl celý ročník zrušen kvůli pandemii. Žádného velkého úspěchu však čeští umělci nikdy nedosáhli.
Do pěveckého klání byli nominováni například skupiny Kabát nebo Gipsy.cz, Marta Jandová s Václavem Noidem Bárou či Gabriela Gunčíková. Největšího úspěchu dosáhl zpěvák Mikolas Josef, který v roce 2018 obsadil 6. místo.
Každým rokem je hudební soutěž v hledáčku mnoha médií, a to i těch českých. A není divu, jedná se totiž o nejsledovanější nesportovní událost světa, kterou si nenechá ujít průměrně 180 miliónů diváků. Nutno podotknout, že Čechů to bude jen zanedbatelné množství.
Ačkoliv se média snaží vytvořit dojem, že Eurovize je hudebním svátkem a velkou šancí pro hudebníky, většina lidí u nás to tak nebere. Vyplývá to alespoň z diskuzí pod články týkajících se této soutěže. „Tento ‚festival‘ byl o ničem už v době minulého režimu a zůstal tím,“ napsal například diskutující Robert na webu Super.
Letos v Čechách vyhrála mezinárodní kapela
Letos tedy s velkou slávou a za všeobecného zájmu postoupila z tuzemského národního kola dívčí skupina Vesna. Ta má mezinárodní složení, kromě dvou Češek je ve skupině také Slovenka, Ruska a Bulharka. A proč je to důležité? Protože celá vítězná píseň je značně mezinárodní.
Kromě českého jazyka obsahuje sloku v ruštině i bulharštině. Refrén je pak v ukrajinštině – dívky totiž ke spolupráci přizvaly i ukrajinskou umělkyni Katerynu Vatchenko.
Už z výše uvedeného je jasné, že píseň má určitý politický podtext. Což je první věc, která začala být kapele vyčítána. Diskutují pod článkem na Super nešetří kritikou a píseň označují za obyčejnou politickou agitku, jež nemá s uměním nic společného.
To ovšem není tak úplně pravda. Umění, ať už v jakékoliv podobě, reaguje na aktuální dění a situaci. A nutit umělce, aby tvořili v nějakém vakuu, je samozřejmě nesmysl.
Většina diskutujících se zřejmě cítí unavena tématem války a Ukrajiny, to ovšem není vinou kapely. Angažovanost by tak dívkám určitě neměla být vyčítána. Ovšem forma, jakou zvolily, se zdá býti dosti nešťastná.
Chtěly podpořit Ukrajinu, ale moc to nevyšlo
Hudebnice se zřejmě snažily ve své písni spojit dvě věci, které spolu úplně nesouvisí, a kvůli tomu My Sister’s Crown zcela pozbyla smyslu.
V první řadě je v písni patrné téma války na Ukrajině. Členky zpívají o sestře, která je krásná a silná a které by nikdo neměl chtít vzít korunu. Také mluví o tom, že jí nikdo nedokáže vzít duši. Potud je song celkem pochopitelný a vyznění je jasně proukrajinské.
Proti písni se ale postavilo nejen Rusko, které videoklip dokonce zakázalo, ale také někteří Ukrajinci – nabízí se tak otázka proč.
Problém skladby je v tom, že vyznívá velmi panslavisticky. Tedy tak, že jednotlivé slovanské národy by měly držet pohromadě. Dokonce se tam zpívá, že by si lidé měli vybrat lásku namísto síly.
„Poselství ‚vyber si lásku nad moc‘ nefunguje, když Rusové každý den zabíjejí vaše lidi. Je to jako požádat vraha ‚prosím, buď laskavý, nestřílej mě‘. Takhle to prostě nefunguje,“ ohradila se vůči textu písně jedna ze sledujících na YouTube.
Panslavismus a sesterství? Oblíbené pojmy propagandy
Mnozí toto a další skutečnosti označují jako jasnou ruskou propagandu. Na svém twitteru to velmi hezky shrnul novinář Andreas Papadopulos. Sesterství a snaha vyvolat dojem, že Rusko a Ukrajina jsou jeden národ, patří zkrátka do nejhrubší kremelské propagandy.
Dojem „sesterství“ se Kremlu za téměř 80 let podařilo vklínit nejen do mysli mnoha Ukrajinců, ale tak trochu i zbytku Evropy. I proto doteď, zcela nepřesně, slýcháme, že Ukrajinci a Rusové jsou „jeden národ“. Nejsou. Byli dva z mnoha národů uvnitř sovětského impéria. 7/17
— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) February 7, 2023
Ačkoliv vzhledem k minulosti označujeme Slováky za naše bratry, lze předpokládat, že bychom tento narativ změnili, pokud by k nám Slováci poslali své tanky a snažili se zabrat naše území. To už by asi o bratrství nemohla být řeč.
Autorka zřejmě zamýšlela sesterství trochu jinak
Nabízí se tedy otázka: je píseň opravdu proruská a dívky podporují válku? Nikoliv. Vesna ostatně zveřejnila vyjádření, z nějž je to patrné. Tak prostá odpověď je.
Problém je v tom, že umělkyně se do písně pomocí symbolu sesterství snažily přimíchat ještě jedno téma, které je zřejmě pálí. Můžeme zcela nehanlivě napsat feminismus.
„Věříme, že ženy nejvíce touží po lásce a bezpečí a že nás pojí pouto empatie, solidarity, lásky a podpory, kterou chceme sdílet se světem. Sesterství, které v kapele máme, přemosťuje všechny naše rozdíly,“ vysvětlila deníku Blesk frontmanka kapely Patricie Fuxová.
Vesna se ve snaze napsat reakční píseň, která bude reprezentovat současný svět, smíchala jablka s hruškami. Vznikl tak produkt, ve kterém se nevyzná vůbec nikdo.
Diskuze se ještě rozpoutá
Vyčítat umělcům, že chtějí reagovat na to, co se kolem nich děje, je nesmysl. Umění může být oddechová zábava i hlubší zamyšlení nad současnou dobou. Ani jedna z těchto funkcí by neměla být umění upírána ani by neměla být vysmívána.
Mladá nadějná kapela to však udělala velmi nešťastně a zcela legitimně lze pochopit, proč píseň Ukrajince štve. Diskuzi skladba rozhodně rozpoutala a zřejmě ještě rozpoutá.
Zdroj: YouTube, Super, Blesk, Twitter
Autor: Markéta Mladá
