Všude ve světě se vlády potýkají s koronavirovou krizí, kdy se stále objevují nové a nové mutace. Což v lidech vzbuzuje strach z toho, že vakcína, která byla údajně vytvořena až moc rychle, způsobuje například neplodnost. V rozhovoru pro ČT24 k tomu více řekl ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog Libor Grubhoffer.
Virolog promluvil o RNA vakcínách a o tom, jak přesně v lidském těle fungují. Protein, který je vpraven do lidského těla, jde pouze do té části buňky, kde se vytváří příslušný protein. Jádru buňky se tak dle jeho slov zcela vyhne.
„Principy, na kterých jsou tyto vakcíny postavené, něco takového vylučují,“ uvedl Grubhoffer v rozhovoru pro Českou televizi.
U vektorových vakcín od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson je to podle odborníka trošku složitější a protein se dostane i do jádra. Z toho se ale nakonec samovolně vyloučí a informaci přepíše do RNA.
Budete neplodná či mít čip v těle, tvrdí někteří lidé
„Ten proces je výrazně zdlouhavější, a vše, co je zdlouhavější, může přinést komplikace,“ konstatuje vědec v rozhovoru. A možná právě ve spojitosti s tím existují i informace, že u žen hrozí neplodnost.
Plod by měl ovlivňovat podle zastánců této teorie protein syncitin nacházející se v placentě společně s proteinem v očkovací látce.
Podle Grubhoffera to je ale zcela nemožné. Proteiny vznikají skutečně pouze v buňkách a vůbec se nedostanou do kontaktu s imunitním systémem. Není tedy možnost, jak by k tomu mohlo dojít. „Tvůrci té vakcíny tomu ale šli napřed a vyloučili to,“ říká pro Českou televizi.
Zdroj: Petr Lundák / MAFRA / Profimedia
Jsou i tací, již tvrdí, že ve vakcíně je čip, nebo po její aplikaci můžeme člověka ovládat i na dálku. „Tyto věci nejde vědecky vymluvit. Ty fámy nejsou postavené na věcném základě, proto nemá smysl se proti nim z hlediska vědy vůbec vyjadřovat,“ říká virolog.
Vakcína byla hotová za 3 týdny
Vakcína vznikla v roce 2020, a ačkoliv byla vytvořena za tři týdny, musela podstoupit tři klinická testování. I tak mnoho lidí nevěří, že to není jen nějaká „rychlokvaška“.
„Není tedy důvod obávat se délky vzniku vakcíny; ta byla extrémně krátká díky extrémnímu nasazení vědců i finanční podpoře vlád i dalších organizací,“ uklidňuje Grubhoffer.
Už téměř třicet let laboratoře znají mRNA vakcíny, se kterými pracují. Nejedná se tedy o nic nového, i proto byla vakcína proti koronaviru tak rychle vytvořená. Například v současnosti se vědecké kapacity v tomto směru zaměřují na mRNA vakcíny u nádorových onemocnění či respiračních chorob.
Pokud se budeme chtít vyhnout podzimní vlně, bude zapotřebí dosáhnout určité naočkovanosti mezi populací, tomu se říká kolektivní imunita.
Grubhoffer si myslí, že ideální by bylo, aby očkování podstoupilo 80 procent populace České republiky. Ideální číslo by ale bylo 90 procent, dodal závěrem v rozhovoru pro Českou televizi.
Autor: Ivan Glaser
