Pád FC Barcelony: Proč by los blaugraunas měli zkrachovat

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Komerční sděleníSport
FCB
Zdroj: Pixabay

Patří k nejslavnějším jménům světového fotbalu s historií protkanou slavnými okamžiky a těmi nejlepšími hráči, jací kdy tuto hru hráli. Přezdívá se jí „Més que un club“ (víc než klub), což krásně vystihuje, jak miliony fanoušků tento klub vnímají.
Posledních několik let však patřilo k nejtemnějším za celou existenci klubu. Přetrvávající finanční problémy vedly k prodeji Lea Messiho, jejich nejlepšího hráče všech dob, a k střemhlavému pádu do obrovských dluhů.

Ve finančním roce 2020–21 zaznamenal klub největší ztráty ve své historii a jeho výkonný ředitel Ferran Reverter prohlásil, že „technicky vzato zbankrotoval“. Jak se to ale jednomu z nejprestižnějších jmen mohlo stát a je možné se z podobné šlamastyky dostat?

Dluh přesahující 1 miliardu eur

Dluh Barcelony je neuvěřitelný i na poměry fotbalového světa posedlého penězi. Jedná se o částku převyšující 1 miliardu eur a ve finančním roce 2020–21 nashromáždila další půjčky ve výši 481 milionů eur, což je nejvíce v historii klubu.

Lidé, kteří v klubu prováděli audit, poukazovali na kulturu, kde na penězích zřejmě vůbec nezáleželo. Místo toho, aby předchozí vedení snížilo své náklady, ve snaze dát věci do pořádku utratilo ještě víc, což by přesně udělal člověk, který má problémy s hazardem.

Jak se ale dluh mohl vyšplhat tak vysoko? Jsou tu tři hlavní faktory: přestupy, mzdy a pandemie.

Dva výrazné přestupy se týkají určitě Ousmana Dembélého a Philippa Coutinha. Oba podepsali smlouvu v sezóně 2017–2018 a celkové přestupové částky za ně se pohybovaly ve výši 300 milionů eur, což je závratná částka za jakoukoli dvojici hráčů. Aby toho nebylo málo, oba měli vleklá zranění. Zejména Coutinho, na kterého fanoušci Barcy dokonce občas pokřikovali.

Tím to ale nekončí. Antoine Griezmann za 120 milionů eur, kterého se nedávno rozhodli prodat Atléticu Madrid za třetinu této částky, sice hrál velmi dobře, ale tolik práce, aby svou neuvěřitelnou cenu ospravedlnil, rozhodně neudělal. A ani Malcolm, Arda Turan a Andre Gomes nedokázali dostát svým cenovkám.

S velkými přestupy jsou spojeny i velké platy. Sportovní web The Athletic spočítal, že platové náklady v roce 2019 dosahovaly v maximu 520 milionů eur za sezónu a z týdenních platů jednotlivých hráčů doslova přechází zrak. V této částce jsou zahrnuty i astronomické platy hvězdného hráče Messiho, které se měly pohybovat kolem 140 milionů eur.

Když na začátku roku 2020 vypukla pandemie covidu-19, byla to poslední kapka. Klub přišel o milionové příjmy z prodeje vstupenek, reklamních předmětů a jídla a pití během zápasů. Zatímco většina velkých klubů měla rezervy, o které se mohla opřít, Barca jich měla velmi málo. Krizi klubu ještě víc nasvítila právě nastalá světová krize a nové vedení klubu muselo přistoupit k drastickým opatřením.

Prodej legendy

Když Leo Messi v roce 2019 prohlásil, že chce v Barce zůstat navždy, většina fanoušků mu věřila. Proč by taky neměla? Klub právě získal svůj 26. titul v La Lize a o jeho finančních starostech se veřejně mluvilo jen velmi málo.

O 18 měsíců později se situace změnila. Barca byla na pokraji nemyslitelného – prodala svého nejlepšího hráče v historii do PSG. Svému soupeři v Lize mistrů.

Tento obchod vyvolal pozdvižení nejen v klubu, ale i ve městě. Znamenalo to, že poprvé od roku 2003 čeká klub sezóna bez jeho ikony.

To nemohly vynahradit žádné peníze – což bylo jedině dobře. Barca za Messiho žádné peníze nedostala: jen ušetřila za jeho do očí bijící platy.

Jak Barca přežila a její cesta k uzdravení

Když je tedy FC Barcelona v tak strašlivé finanční situaci, jak to, že proboha nezbankrotovala? V minulosti se kluby dostávaly do bankrotu s mnohem nižšími dluhy.

Existuje na to jednoduchá odpověď – status klubu jako „registrovaného sdružení“. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným není možné v klubu koupit akcie, ale pouze členství. Na Barcu se tedy nevztahují stejná insolvenční opatření jako na akciovou společnost (Plc). Dokonce i nový předseda Joan Laporta prohlásil, že kdyby klub byl veřejnou akciovou společností, dávno neexistuje.

Dalším opatřením, které zajistilo krátkodobou budoucnost, je restrukturalizace klubového dluhu – síla, která vedla k prodeji Messiho. S tím ale souvisí fakt, že se Barca musela zavázat k mnohem nižšímu mzdovému stropu, který se odhaduje na zhruba 160 milionů eur, což je o něco málo víc než třetina předchozí částky. Stávající hráči s drastickým snížením platů souhlasili a ti noví se teprve musí zapracovat do struktury.

Klub také radikálně změnil svou politiku náboru hráčů. Stamilionové přestupy jsou minulostí a nahradí je zaměření na La Masíu, klubovou mládežnickou akademii, která se v minulosti osvědčila jako inkubátor talentů. Možná to není špatný nápad: osmnáctiletý Pedri byl jednou z hvězd na Euru 2020, téměř o dva roky mladší Gavi právě debutoval v národním týmu a Riqui Puig, Ilaix Moriba a Oscar Mingueza jsou dalšími nedávnými absolventy.

Joan Laporta postavil své plány na příštích deset let právě na této akademii. Fanoušci Barcy si na to možná budou těžko zvykat, ale vypadá to, že je to pro katalánský klub jediná cesta, jak se do slavných časů minulých let vrátit.

Autor: redakce



Související články