Katherine Lawrence se ve svých čtyřiceti čtyřech letech stal divný zážitek. Byla se svou dcerkou v anglické nemocničním pokoji, když jedné noci měla pocit, že slyší na chodbě něčí hlas.
Její dcerka byla nemocná a Katharina využila možnosti být s ní v nemocnici. První dvě noci byly v klidu, ale tu třetí ji během hluboké noci vzbudil divný hlas.
Stále slyšela hlas
Vyšla tedy na chodbu, aby se podívala, o koho se jedná. Ale nikoho neviděla, pouze neustále dokola slyšela divný tlumený hlas. „Už mě vidíš? Co vidíš?“ říkal podle ženy onen hlas.
Sama to popsala, jako by se ocitla v počítačové hře Silent Hill. Prý má ráda záhady a duchy, tudíž se tolik nebojí. I z toho důvodu pokračovala v průzkumu tiché noční nemocnice.
„Musela jsem někde blbě zahnout,“ vyjádřila se k situaci, kdy se údajně ztratila ve špatně osvětleném bludišti chodeb.
Kamery nic nezachytily
Chodila po nemocničním areálu a snažila se najít místo, odkud hlas vycházel. Jenže Katharina podle své výpovědi slyšela hlas stále před sebou, nebo za sebou, jako by se od zdroje přibližovala a oddalovala. Pořád dokola.
Celé její počínání natočily nemocniční kamery, ale nikoho kromě Katharin nezachytily.
Nakonec cestu zpět do pokoje našla, ale hlas jí nepřestával oslovovat. Další noci byl už klid. Co se tedy stalo?
Podle výpovědí se jedná o pokoj, kde často umírají lidé. Mohla s ženou mluvit teda jedna z mrtvých pacientek?
Autor: Ivan Glaser
