Ante Pavelić: Toužil po sjednocení rasy v Chorvatsku, na smrt poslal statisíce osob

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
Ante Pavelic
Zdroj: Scanned from Đorđe Ličina's book "Tragom plave lisice" (1983), Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18568018

Ante Pavelić sice není tak slavným jménem jako Adolf Hitler, v tom, co dělal, se mu ale v mnohém podobal. Tento muž v minulosti mohl za obří genocidu odehrávající se v Chorvatsku. To, jakým způsobem se zbavoval podle jeho slov nepohodlných osob, bylo ale velmi drsné, dokonce ani nacisté ho tak v jeho činech nepodpořili, uvádí The Holocaust Explained.

Státy na Balkánském poloostrově byly až do roku 1919 sjednoceny pod habsburskou monarchií. Později ale země bojovaly o území a moc, vzniklo mnoho malých stran, celou oblast zachvátil velký zmatek. To se Pavelićovi nicméně hodilo. Založil hnutí s názvem Ustaša a tvrdil, že Chorvatsko sjednotí tak, aby v něm nezůstal nikdo, kdo do země nepatří.

Útoky plánoval z vězení

Ante Pavelić se svým hnutím, které označoval jako revoluční, podnikl několik bombových útoků na menšiny. Nakonec za to skončil ve vězení, kam ho dostali Italové. Ti ale udělali chybu v tom, že mu dali volnost v odepisování na dopisy. On tak nadále plánoval útoky, vysvětluje Brill.

Jeho stoupenci byli podporováni v tom, aby nenáviděli menšiny. Po propuštění z věznice cestoval násilník do Německa a hledal podporu Hitlera.

Podařilo se mu zorganizovat několik bombových útoků na menšiny, za což byl nakonec zatčen Italy. Jenže ti mu dali ve vězení volný prostor k tomu, aby odepisoval na dopisy zvenčí.

On tak celé dva roky za mřížemi mohl plánovat další útoky a své stoupence vést k tomu, aby nenáviděli menšiny. Pavelić po propuštění odcestoval do Německa, kde žádal o pomoc Hitlera. Ten ho nicméně odmítl i přesto, že Pavelićova skupina byla tou dobou v Chorvatsku dominantní.

400 000 mrtvých za jeden jediný rok

Od roku 1941 do roku 1942 byla skupina Ustaša u moci. V koncentračním táboře Jasenovac, který v Chorvatsku vznikl, zemřelo velké množství lidí. Podle odhadů zde bylo zavražděno minimálně 20 000 Židů, uvádí Britannica.

Nejvíce padlo rukou Ustašovců Srbů, těch zemřelo přes 300 000. Někteří v koncentračním táboře, jiní kvůli bombovým útokům. Ani sami Chorvaté ale nesouhlasili s tím, co se v zemi děje. Po válce byli pak členové uskupení trestání vězením, někteří dokonce smrtí.

Jen v táboře bylo zavražděno zhruba dvacet tisíc Židů, nemluvě o tom, kolik jich bylo posláno na smrt mimo něj. Srbů zemřelo zhruba tři sta čtyřicet tisíc. Ustašovci terorizovali celé Chorvatsko. Ani stoprocentní Chorvaté nesouhlasili s tím, co se děje.

Pavelić přežil a podařilo se mu uniknout. Nakonec se ale trestu nevyhnul. Trpěl totiž cukrovkou, jak se říká, našla si ho tedy karma. Zemřel v roce 1959 ve věku 70 let. Jeho tělo bylo nalezeno v rámci mezinárodního pátrání, které po něm bylo vyhlášeno.

Zdroj: Los Angeles Times, Brill, Britannica, Holocaust Encyclopedia, The Holocaust Explained

Autor: Šárka Cvrkalová



Související články