Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se chystá navrhnout vládě zvýšení minimální mzdy na 41 procent průměrné mzdy očekávané v roce 2023. O jeho návrhu bude jednat vláda s tripartitou, která již dříve vyjádřila nesouhlas.
Dle webových stánek ministerstva, které informaci zveřejnilo, navrhne Jurečka zvýšení z nynějších 16 200 korun o 350 až 400 korun.
Co je minimální mzda?
K poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo v listopadu roku 2021, a to o 1 000 korun na současných 16 200. Minimální mzda určuje nejnižší přípustnou mzdu za odvedenou práci a vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru.
Stanovená výše minimální mzdy odpovídá 40 odpracovaným hodinám týdně a hodinová mzda činí 96,40 korun. Pokud je například pracovní doba sjednána na 20 hodin týdně, tak je výše minimální mzdy stanovena na 8 100 korun.
Zaměstnavatel je povinen doplatit zaměstnanci mzdu do výše minimální mzdy, pokud z nějakých důvodů nedosáhne počtem odpracovaných hodin na její výši.
Jurečka navrhne zvýšení
„Když se podívám na vývoj minimální mzdy vůči průměrné mzdě v České republice i na to, že zvyšujeme také zaručenou mzdu, tak s ohledem na ekonomickou situaci bychom se měli pohybovat někde kolem 41 procent vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka podle iDNES.
Situaci však dle ministra komplikuje i skutečnost, že by zvýšení minimální mzdy mohlo vést ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Dle webových stránek úřadu práce evidovaly úřady k 30. září 256 380 uchazečů o zaměstnání a s mírou 2,6 procent má Česko druhou nejnižší míru v rámci Evropské unie. To by chtěl ministr udržet.
„Musíme si uvědomit, že to neplatí vláda, ale platí to zaměstnavatelé. Musí na to mít. Musíme být v této složité situaci velmi opatrní, abychom s vaničkou nevylili dítě a nezpůsobili nárůst nezaměstnanosti. Prioritní zájem je udržet nízkou nezaměstnanost,“ dodal ke zvýšení.
Je dobré se podívat na vývoj minimální mzdy v ČR vůči průměrné mzdě.
Pak vnímat současnou situaci, tlak kterému firmy čelí a uvědomovat si nutnost zachování nízké nezaměstnanosti. pic.twitter.com/myzmb8jjud
— Marian Jurečka (@MJureka) October 11, 2022
Marian Jurečka na svém twitteru obhajuje zavedení minimální mzdy od ledna roku 2023 v uvedené výši, avšak komentující s jeho odůvodněním převážně nesouhlasí.
„Soudruhu, bylo by dobré se podívat, jestli se dá z minimální mzdy žít, a to bez žebrání na úřadech o sociální dávky. Jestli by nebylo lepší mít minimální mzdu, ze které se dá žít bez dávek,“ napsal jeden z komentujících.
„Ano, minulá vláda zvyšovala minimální mzdu i přes odpor zaměstnavatelů, kteří řvali, že stoupne nezaměstnanost. Nestalo se to, naopak nezaměstnanost máme stále nejnižší v EU. Tak prosím zvyšte minimální mzdu nad hranici chudoby. Nebo vy chcete pracovat za 16 tisíc hrubého?“ reaguje další.
Odbory chtějí více a ještě letos
„A co nařízení EU o zavedení minimální mzdy ve výši 60 %, to vám nic neříká? Schváleno většinou hlasů na hlasování v červnu 2022,“ píše na Jurečkově twitteru další komentující, a reaguje tak na směrnici, kterou mají členské státy do 2 let přenést do své legislativy.
Minimální mzda by měla být na 60 procent mediánu hrubé mzdy nebo 50 procent průměrné hrubé mzdy. Na tom se shodla i EU. Ne 41 %, pane ministře @MJureka.
— Josef Stredula (@JStredula) October 11, 2022
Z reakcí je vidět, že lidé s Jurečkovým návrhem spíše nesouhlasí a pokládají jej za nedostatečný. A odbory se k nim přidávají, na příspěvek totiž na twitteru reagoval i jejich předseda Josef Středula.
Vláda o zvýšení bude jednat s tripartitou, protože zástupci odborů si představují jinou částku. Vzhledem ke zdražování by chtěly odbory zvýšení o 2 000 korun a ještě letos. K dřívějšímu zavedení se však Jurečka vyjádřil již letos v srpnu odmítavě.
Zdroje: MPSV, iDNES, Twitter, Úřad práce, Přehledně 24
Autor: Soňa Jiroutová
