Češi se snaží neplýtvat potravinami, přesto jich za rok vyhodí až 800 tisíc tun

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Jidlo Odpad Popelnice
Zdroj: Shutterstock

Obyvatelé České republiky vyprodukují za jeden rok asi 800 tisíc tun potravinového odpadu. Ačkoliv toto číslo každým rokem roste, v Evropské unii patříme k těm zodpovědnějším státům. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) lidé ale vnímají plýtvání za menší, tedy ne příliš velký ekologický problém.

Plýtvání jídlem je jeden z velkých problémů současného světa. Podle webu Zachraň jídlo se na celém světě vyhodí až 1/3 všech jídel, což přináší řadu problémů — a to od těch ekologických, až k těm ekonomickým.

Češi na tom, co se týče plýtvání, nejsou zase tak špatně. Dokonce uzavírají top pětku nejméně plýtvajících zemí v celé Evropské unii. Podle Eurostatu se ale i tak jedná o vyhozených 800 tisíc tun potravin každý rok. Více jak polovinu tohoto množství pak mají na svědomí domácnosti.

Češi se snaží jídlo efektivně využívat

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve čtvrtek zveřejnilo tiskovou zprávu, která mapuje postoje české veřejnosti k potravinovému odpadu. Ta obsahuje data z výzkumu, který probíhal mezi 14. červencem a 4. zářím a zúčastnilo se ho na 821 respondentů.

Z jejich odpovědí je patrné, že Češi o svém vaření intenzivně přemýšlejí. S tvrzením „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“ souhlasilo 82 % dotazovaných. Celých 62 % má špatné svědomí, když má pocit, že plýtvá jídlem.

Plýtvání jako ekologický problém spíše nevnímají

Zřejmě je ale spíše než ekologie od plýtvání odrazuje ekonomická stránka věci. 40 procent dotázaných totiž uvedlo, že pokud je zboží, kteří zamýšlejí koupit, ve slevě, koupí ho obvykle více, než původně chtěli. To znamená, že jídlem sice šetří, když ale mají možnost ušetřit, tak se ji snaží co nejvíce využít.

„Je pravdou, že když už nějaké potraviny vyhodím nezpracované, tak je to proto, že jsem jich koupila víc a nestihla je zpracovat, protože byly v akci,“ sdělila pro Přehledně24 paní Magdalena z pražských Nuslí a potvrdila tak výše uvedený trend.

Na druhou stranu pro 53 procent lidí nepředstavuje plýtvání potravin ekologický problém. Naopak 43 procent lidí vidí větší ekologickou zátěž v obalech, ve kterých jsou potraviny baleny.

Zrádné datum spotřeby

Co se týče vyhazování, 73 % lidí se rozhoduje, zda jídlo vyhodit, podle jeho vzhledu a zápachu. 78 % navíc jídlo raději zlikviduje, než aby riskovalo zdravotní problémy. 68 procent lidí se pak řídí především datem spotřeby. Což ale není zase tak úplně jednoduché.

Podle socioložky Radky Hanzlové z CVVM totiž mnoho lidí údaje na obalech potravin nedokáže správně interpretovat. „Velmi výrazným důvodem, proč dochází k plýtvání potravinami, je to, že lidé nerozumí údajům na obalech potravin,“ vysvětlila pro Český rozhlas.

Problém mají podle ní totiž lidé s tím, že nedokážou odlišovat ‘minimální trvanlivost’ a ‘spotřebujte do’. První jmenované totiž neznačí lhůtu zdravotní nezávadnosti potravin. Mnoho Čechů tak tyto potraviny likviduje zbytečně „brzy“.

Z dat CVVM také vyplývá, že o množství potravinového odpadu se více zajímají ženy než muži. Lidé starší 55 jsou zase zvyklí více uchovávat již uvařená jídla, tedy zamrazovat nebo je sníst druhý den. Tito starší lidé mají také mnohem více pocit, že jídlem neplýtvají, a to na rozdíl od Čechů mladších 30 let.

„Moje maminka si zásadně připravuje jídlo na několik dní dopředu a rozděluje si je do krabiček. My jej v naší domácnosti uchováváme jen tehdy, když zbyde, ale určitě nevaříme na několik dní dopředu,“ okomentovala pro Přehledně24 tento bod studie osmadvacetiletá Lucie z Benešova.

Zdroj: CVVM, Zachraň jídlo, Český rozhlas, Energožrouti

Autor: Markéta Mladá



Související články