Digitální daň a její sazba byly hlavním tématem na jednání ve Sněmovně. Vláda sice původně navrhovala sazbu pět procent, nakonec se ale koalice rozhodla pro pět procent. Jedná se o daň z digitálních služeb velkých firem.
Týkalo by se to tedy firem, jako je Google, Facebook nebo Apple. Ministerstvo financí by rádo zavedlo daň ještě v letošním roce. Počítá s ní i státní rozpočet na příští rok. Prosazení této daně je hlavní prioritou ministryně financí Aleny Schillerové. „Věřím, že návrh po podpoře v rozpočtovém výboru Sněmovny projde třetím čtením a co nejdříve zamíří do Senátu,“ uvedla Schillerová.
Návrh zákona vznikl jako reakce na nenalezení shody na postupu zemí EU a OECD
„Původní rozpočet pro letošek kalkuloval s daňovým výnosem ve výši 2,5 miliardy Kč za předpokladu schválení pětiprocentní sazby a účinnosti od ledna 2021. Novelou zákona o státním rozpočtu byla tato částka snížena na 1,1 miliardy Kč za předpokladu účinnosti až od poloviny roku,“ řekla Anna Vasko, jejíž prohlášení zveřejnily Novinky.cz.
„Jedná se o dočasné lokální řešení neadekvátního zdanění technologických firem, dokud se nenajde širší shoda na podobě mezinárodního zdanění digitální ekonomiky,“ řekla k aktuální situaci ministryně financí. „V návrhu zákona je použitelnost zákona o digitální dani časově omezena do té doby, než bude řešení na úrovni OECD přijato.“
Se zavedením digitální daně souhlasí i lidovci nebo komunisté. Jan Bartošek, předseda poslanců KDU-ČSL Právu řekl: „Podpoříme to jako strana i jako součást koalice Spolu. Naším cílem je přispět ke společnému řešení digitální daně v rámci EU a OECD. Jejím zavedením by tak v ČR zůstala část peněz, které teď mizí do zahraničí.“
Návrhy na sazby digitálně daně se výrazně liší
Rozdílné jsou ale názory na výši sazby. Bartošek sám by se přikláněl k sazbě tři procenta. Evropa přitom před zavedením této daně varuje. Nyní probíhají jednání s Americkou hospodářskou komorou, ale pokud Česká republika bude jednotná s tím, co chce Evropská unie, nemusely by přijít žádné sankce.
„V opačném případě se samozřejmě může stát, že americká strana bude reagovat například navýšením cla na dovoz našich výrobků,“ sdělil obavy Bartošek. Naopak Jiří Valenta, poslanec KSČM, by sazbu klidně zvýšil, a to až na sedm procent.
KSČM samozřejmě zavedení digitální daně podporuje. Je jasné, že jejím prostřednictvím může dojít k přirozenému narovnání konkurenčního a podnikatelského prostředí.
„Je nepochybné, že u nás jsou v tomto smyslu doposud masově poškozovány zájmy našich podnikatelů, a to na úkor cizích nadnárodních společností,“ řekl k zavedení daně Valenta. Proti není ani strana Pirátů, ale má určité podmínky. Sazba nesmí být vůči jiným zemím v odlišné výši.
„Nadnárodní společnosti musí hrát podle pravidel a platit daně ve státě podnikání. Současná situace není fér vůči domácím společnostem, které odvádí daně v Česku, ale nadnárodní konkurence platí pouhý zlomek,“ řekl Tomáš Martínek. Vláda chce pětiprocentní sazbu hlavně proto, že v případě sedmi procent by se jednalo o nejvyšší sazbu v rámci EU v zemích, kde je již zavedená nebo kde se o ní také jedná.
Autor: Raina Tomanová
