Ministryně práce a sociálních věcí Jan Maláčová nadále prosazuje zkrácení pracovního týdne z pěti dnů na čtyři, a to při zachování stejné mzdy. Slibuje si od něj vyšší produktivitu i porodnost.
Odpracování 35 místo 40 hodin týdně je podle ní logickým vyústěním bohatnutí společnosti a automatizace. „Připomínám, že 40 hodin jsme zavedli před 103 lety. Od té doby jsme zbohatli tak, že musíme uvažovat o zkrácení pracovního týdne,“ uvedla na Předvolební superdebatě Politického klubu FSV UK.
Kratším pracovním týdnem předejdeme nezaměstnanosti, myslí si ministryně
„Pokud nechceme armádu nezaměstnaných, musíme zkrátit pracovní dobu,“ dodala Maláčová s tím, že pracovní trh ohrožuje i robotizace. „Můžeme mít obrovskou nezaměstnanost, protože roboti mohou být levnější než pracovník s minimální mzdou,“ uvedla během debaty.
Ministryně vidí v kratším pracovním týdnu i další výhodu: „Usnadní to život mimo jiné matkám, aby si mohly sladit pracovní a rodinný život. Slibujeme si od toho také zvýšení porodnosti,“ uvedla. Dodala také, že podle jejího názoru čeští zaměstnanci nevyužívají velkou část pracovní doby produktivně.
Osmihodinová pracovní doba byla zavedena v roce 1918, v té době se navíc pracovalo šest dní v týdnu. „Automatizace a digitalizace naši společnost změní. Stát na to bude muset reagovat,“ uvedla dříve Jana Maláčová. Ekonomové s ní však nesouhlasí.
Nezaměstnanost se zvýší, varují ekonomové
Odborná veřejnost s návrhem ministryně Maláčové nesouhlasí. „Úvahy o zkrácení pracovního týdne jsou relevantní v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti. Kdyby totiž zaměstnanci pracovali kratší dobu, bylo by jich potřeba více, což by vedlo k poklesu nezaměstnanosti,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
„České hospodářství stále ještě prochází krizí, firmy se snaží udržet nad vodou, a pokud by musely strpět zkrácení pracovní doby, byla by to pro ně další finanční zátěž,“ uvedla Veronika Hediji, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal podotýká, že je třeba znát a zveřejnit náklady, které by úprava zákona reálně přinesla. „Zvyšuje nezaměstnanost a snižuje mzdy. Pokud je ministryně připravena pro lepší pracovní podmínky části populace obětovat některé zaměstnance a část jejich budoucího růstu platů, potom je to zajímavá úvaha k diskusi,“ podotkl.
Česká republika patří k zemím s vysokým počtem odpracovaných hodin. Za rok 2019 připadalo na jednoho zaměstnance v Česku průměrně 1 788 hodin, na Slovensku 1 695, Německu jen 1 386 hodin. V rámci zemí OECD se nejkratší dobu pracuje v Dánsku (1 380 hodin na osobu za rok), nejvíce pak v Mexiku (2 137 hodin).
Autor: Aneta Střechová
