Od včerejšího rána probíhají po Praze pietní akce, které připomínají 77 let od Pražského povstání. Jedny z nejtěžších bojů se tehdy vedly u budovy Českého rozhlasu a právě zde se uskutečnil hlavní pietní akt. Další akce se konají například u Vrchního soudu v Praze, u Staroměstské radnice či u mostu Barikádníků. Během pietních akcí se opakovaně ozývá určitá paralela se současnou situací na Ukrajině.
Praha však není jediným městem, kde probíhají vzpomínkové akce. Města po celé České republice si připomínají poslední dny války. Například v Plzni již ve čtvrtek 5. května započaly čtyřdenní Slavnosti svobody.
Pražské povstání
Pražské povstání českého lidu vedlo k poražení nacistických jednotek v Praze. K největším bojům docházelo od 5. května 1945.
„Během dopoledne 5. května docházelo k prvním přestřelkám, byli odzbrojováni davem třeba osamocení němečtí vojáci nebo nějaké menší jednotky. Problémem bylo, že povstalecké jednotky neměly zbraně a byly odkázány na to, co se odejme Němcům,“ sdělil České televizi Jiří Plachý, historik pražského Vojenského historického ústavu.
Uvádí se, že během Pražského povstání zemřelo skoro tři tisíce lidí. Jejich smrt připomínají desítky pomníků a pamětních desek po celé Praze.
„My jsme tak trochu zvyklí, že povstání bylo nějakou předehrou pro velkolepé osvobození Prahy sovětskou armádou, jak se tu po roce 1945 neustále opakovalo. To je podle mě ale určité podcenění, protože povstání bylo jednou z věcí, které přispěly k definitivnímu rozvratu německé říše. Povstání totiž vypuklo nejen v Praze, ale na téměř celém českém území, které bylo do té doby pod německou kontrolou,“ doplňuje Jiří Plachý.
Český rozhlas
„Československý rozhlas je naprosto zásadní. Je to jediné masmédium, které je v té době k dispozici. Podává informace, emočně burcuje. Krizové dny 6. a 7. května by vypadaly jinak. Hlavně 6. květen byl radikální, vysílání bylo hodně krajní. Pro lidi to znamenalo strašně moc,“ vysvětluje Michal Stehlík, historik Národního muzea.
Právě z rozhlasu se ozývaly výzvy pro obyvatele Protektorátu, které podněcovaly blížící se vzpouru.
🇨🇿 Je 5. 5. 1945 a v Praze před pár hodinami začalo Pražské povstání.
Přesně ve 12.32 padla u rozhlasu jeho první oběť – policista Antonín Svoboda.
Boj o Prahu stál nakonec život přes 60 policistů. Vzpomínce na ně se před rokem věnoval náš časopis Policista. @PolicieCZ
1/5👇 pic.twitter.com/JihwgqupQ5
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) May 5, 2022
Proto je právě budova Českého rozhlasu na Vinohradské ulici číslo 12 hlavním místem pietních akcí. Ve čtvrtek zde u příležitosti 77. výročí začal pietní akt, který zahájil ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
S projevem dále vystoupili předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéta Pekarová Adamová, velvyslanec Slovenské republiky Rastislav Káčer, primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a zástupkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Křupalová.
Součástí pietního aktu je i výstava v Galerii Vinohradská 12, jejímž tématem bude 90. výročí založení rozhlasové knihovny.
Paralela s Ukrajinou
Tyto vzpomínkové akce jsou v současné době o to důležitější vzhledem k dění na Ukrajině. Lidé by si měli připomínat, k čemu může dojít a čemu je třeba zabránit.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ve svém proslovu zdůraznil důležitou roli veřejnoprávních médií a varoval před informační válkou.
„To, že slovo je zbraň, platilo nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině,“ uvedl v projevu Miloš Vystrčil.
“I slovo je zbraň. Slova je potřeba správně používat, aby pravda vítězila,” řekl předseda Senátu @Vystrcil_Milos v projevu při pietním aktu k 77. výročí Pražského povstání.
Celý projev zde: https://t.co/6QpWW7dPzv pic.twitter.com/pSFcsYfWnT
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) May 5, 2022
Stejně tak to prý dle něj platí, když „někdo vyslovuje bláboly o tom, že neví, zda fotografie zastřelených civilistů v Buči jsou pravdivé“.
„Hlavním úkolem je dnes to, abychom svobodnou a demokratickou společnost zachovali pro ty, kteří nám jsou nejbližší, pro naše děti a vnuky. Proto je důležité, abychom slova správně používali,“ zakončil svůj projev Vystrčil.
Přirovnání k současné situaci použila i předsedkyně Sněmovny Markéta Adamová Pekarová. „O Pražském povstání se dá hovořit i v těchto dnech. Jde ale o povstání morální. Naše společnost opět dokázala překonat sama sebe, a pomáhá Ukrajincům přemoci krutost, kterou nyní zažívají na svém území.“
Zdroj: Senát PČR, Radiožurnál, ČT 24, iDNES, iROZHLAS
Autor: Soňa Jiroutová
