Kolonie Dignidad se pro mnohé stala noční můrou, která je provázela ještě roky po osvobození. Svět dlouho považoval místo u městečka Parral jen za skupinu neškodných lidí. Jenomže pak se dvěma členům podařilo utéci a na povrch vyšla šílená tajemství a hrůzy.
Kolonii založil v roce 1961 Paul Schäfer. Zdravotník Wehrmachtu se nakonec projevil jako pedofil a násilník, jenomže tehdy to mnoho lidí netušilo a následovalo ho. Dal se na dráhu evangelického kazatele a doslova vlákal do kolonie desítky věřících Němců.
Zvenku byla kolonie považována jen za místo, kde žijí stejně nábožensky uvažující lidé. Až do roku 1988. Tehdy se dva lidé dostali na svobodu a začali mluvit. A hrůzy, které popsali, mnohým doslova vyrazily dech.
300 lidí za ostnatým drátem
Zhruba tři stovky lidí žily v kolonii bez možnosti odchodu. Celé území bylo obehnáno ostnatým drátem a lidé zde byli doslova vězněni. Kromě toho byli mnohdy odděleni od rodin. Manželé mezi sebou nemohli mít pohlavní styk, děti jim byly odebírány, aby pak byly představiteli zdejší moci zneužívány.
V celé oblasti nebyly povoleny telefony, lidé se museli naprosto podřídit tomu, co jim říká jejich vůdce. Za jakékoli protesty se tvrdě platilo fyzickými tresty. Na místě navíc nesměly být používány ani kalendáře, takže po čase lidé ztratili pojem i o tom, jaký je den.
„Byl to těžký život plný práce, bití, trestů, neustále nás bili a zavírali, nechávali nás často bez jídla a vody,“ řekl médiím právník Winfried Hempel. Ten strávil v kolonii polovinu svého života a poté, co se konečně dostal na svobodu, rozhodl se zastupovat oběti a docílit potrestání viníků.
Jen několik potrestaných
Svobody se lidé dočkali až s pádem Pinochetova režimu, který Paula Schäfera podporoval. Nicméně žádné velké rozdávání trestů se nekonalo. Schäfer zemřel poté, co strávil ve vězení jen čtyři roky. Za mříže byli posláni další tři muži.
Podle Hempela je to velmi málo za to, kolik lidí a po jak dlouhou dobu tehdy tamní autority týraly. Tvrdí, že není možné, aby za takové činy mohli pouze čtyři lidé. Nicméně ani přes další vyšetřování nebyl nikdo jiný obviněn.
„Pachatelé tu bydlí bez trestu, roky plynou. Viníci stárnou, jejich oběti také a hrozí, že mnoho zločinů zůstane bez trestu,“ řekl k celé kauze Jan Stehle z dokumentačního centra Chile – Latinská Amerika.
Zdroj: wikipedia.org, theamericanscholar.org, bbc.com
Autor: Šárka Cvrkalová
