Europoslanci vyzvali k přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Země se potýkají s náporem uprchlíků

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
eu
Zdroj: Shutterstock

Evropský parlament v úterý přijal usnesení, které vyzývá členské státy EU k přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Výzvu podle webu Euractiv podpořilo 547 europoslanců, 49 bylo proti a 43 se hlasování zdrželo.

Schengenský prostor je označení pro území 26 evropských států, na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou.

Ačkoli Bulharsko a Rumunsko již 11 let přístupová kritéria splňují, stále se nestaly zeměmi, které jsou součástí prostoru. Nyní k tomu ale mají velmi blízko. Krok by zemím pomohl například s náporem uprchlíků z Ukrajiny.

V současné době kontroly na hranicích totiž stále trvají. „Když jsem jel v srpnu do Rumunska, tak na hranicích s Maďarskem jsme se při vstupu do Rumunska vůbec nezdrželi, protože jsme Schengen opouštěli, ale když jsme se pak vraceli, tak nás při vstupu do Schengenu zdržely kontroly na několik hodin,“ sdělil své zkušenosti redakci Přehledně24 cestující Tomáš z Prahy.

„Rumuni zkontrolovali naše cestovní pasy, ale maďarští celníci kontrolovali kromě dokladů i kufr auta. Kontrola byla ze strany Maďarska určitě důkladnější,“ doplnil Tomáš.

Česká vláda návrh zařazení obou zemí do schengenského prostoru podporuje. Pouze 49 europoslanců bylo proti přijetí zemí a 43 se hlasování zdrželo. Rozhodnuto by mělo být do konce tohoto roku, a jelikož právě předsedá Radě EU Česká republika, měla by mít ve výsledku významné slovo.

Není důvod, proč ne

„U Bulharska a Rumunska není žádný důvod, proč by neměly vstoupit do schengenského prostoru,“ sdělil na tiskové konferenci před hlasováním podle iDNES český europoslanec Tomáš Zdechovský.

Přestože důvody neexistovaly podle jeho slov ani dříve, není tomu tak dávno, kdy si země vyslechly negativní verdikt. „Podle Německa a dalších zemí nejde jen o to splnit podmínky pro přijetí do Schengenu, ale je to i otázka politické situace,“ uvedl pro Týden v roce 2013 tehdejší ministr vnitra ČR Jan Kubice.

Podle jeho slov tehdy několik zemí zkritizovalo především organizovaný zločin v Bulharsku a Rumunsku, který byl několikrát jedním z důvodů, proč do Schengenu nebyly země přidány. V současné době je ale situace jiná.

Čelí velkému náporu migrantů

Rumunsko a Bulharsko podle iDNES v současné době čelí velkému náporu migrantů z Ukrajiny. I proto by podle části europoslanců měly být země začleněny do Schengenu právě nyní, píše server.

„Obě země projevily bezprecedentní úroveň solidarity. A Evropa by měla opustit dvojí standard, který uplatňuje, a ukázat stejnou míru solidarity,“ napsala španělská europoslankyně Iratxe Garcia pro web EUobserver. „Prodlužování tohoto procesu a nejistoty vrhá na EU špatné světlo. Lidé mají dojem, že se s námi jedná jako s podřadnými občany,“ doplnil ji rumunský socialista Emilian Pavel.

Europoslanci poprvé k připojení Rumunska a Bulharska vyzvali již v roce 2011. Na vstup kromě nich čeká i Chorvatsko. Jeho hlavní město Záhřeb však ještě nesplnilo vstupní kritéria. Europoslanci přesto vyzývají k přijetí do schengenského prostoru i pro tuto zemi.

Zdroj: Euractiv, iDNES, Týden, EU observe

Autor: Šárka Cvrkalová



Související články