Končícímu rektorovi Tomáši Zimovi by v kandidatuře na prezidenta mohlo uškodit členství v KSČ, míní politolog

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Zima Tomas
Zdroj: LADISLAV KŘIVAN / MAFRA / Profimedia

Tomáši Zimovi za pár dní vyprší mandát coby rektorovi Univerzity Karlovy. V těchto dnech se hojně spekuluje o jeho kandidatuře na naši hlavu státu. Jak řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz, on sám to nevylučuje a intenzivně o tom přemýšlí.

Profesor Tomáš Zima je vystudovaný lékař a biochemik. Do čela Univerzity Karlovy jej jmenoval v roce 2014 prezident Miloš Zeman. Zanedlouho ho ve funkci vystřídá Milena Králíčková. Zima je rovněž šéf lékařského konzilia prezidenta republiky.

Nechává si čas na rozhodnutí

S končící funkcí se začaly objevovat otázky o jeho dalším profesním směřování. Na stole je podle všeho i kandidatura na prezidenta České republiky, jehož volba proběhne na začátku roku 2023. Zima se k těmto teoriím vyjádřil pro Lidovky.cz.

„Vážně o tom uvažuji, bavím se s lidmi ze svého okolí a chci se bavit i s dalšími, na to teď budu mít i více času. Až se rozhodnu, tak se to lidé určitě dozvědí,“ uvedl.

Chce lidi spojovat

Kandidaturu potvrdila už celá řada různorodých osobností, a to komiků, vojáků, filantropů či politiků. Podle končícího rektora by však bylo žádoucí, kdyby měla budoucí hlava státu alespoň částečné zkušenosti s politikou, nebo alespoň s politiky.

„Myslím, že by to měl být člověk, který má zkušenost s jednáním s politiky a byznysmeny. Neměl by to být někdo bez zkušenosti s řízením a komunikací. Nechci říkat, jestli to má být byznysmen, nebo spíš politik. Měla by to být osoba, která bude společnost spojovat než ji rozdělovat,“ řekl Lidovkám.

Chce kolem sebe chytré lidi

O své kandidatuře šéf lékařského konzilia prezidenta naší republiky tedy uvažuje, konkrétní data ale zatím ještě nemá. Jak vyplývá z rozhovoru, nerozhodl se zatím, zda bude nominován politickou stranou, či zda bude sbírat podpisy.

Nemá prozatím ani jasno, jak by kampaň financoval, tedy zda by využil sponzory, potažmo jaké. Jasno má naopak o tom, koho by případně chtěl ve svém volebním týmu.

„Mezi svými spolupracovníky budu chtít lidi, kteří jsou chytřejší než já, protože to člověka obohacuje. Nikdy jsem neměl ve svém týmu jen lidi, kteří mi přitakávají. A to měnit nehodlám ani do budoucna,“ uzavřel své úvahy o kandidatuře Zima.

Může mu uškodit členství v KSČ, míní politolog

Politolog Vladimír Srb podotýká, že politická angažovanost rektorů, děkanů a dalších akademických funkcionářů je v naší společnosti už téměř přirozenou součástí politického systému. „Do roku 1918 byl rektor pražské univerzity z titulu své funkce poslancem českého zemského sněmu, v roce 1920 kandidoval proti T. G. Masarykovi na prezidenta i rektor pražské německé univerzity. Od roku 1970 do roku 1990 byli rektoři Univerzity Karlovy zároveň členy ÚV KSČ,“ připomíná s tím, že politická angažovanost akademických funkcionářů pokračuje i po listopadu 1989.

„Rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška vystupoval na demonstracích na podporu vzbouřených televizních novinářů v roce 2000 a už jako rektor se stal i senátorem, později byl poslancem za hnutí ANO. Senátory byli či jsou i bývalí rektoři Univerzity Karlovy v Praze nebo Masarykovy univerzity v Brně, například Václav Hampl nebo ministr Mikuláš Bek,“ říká pro Přehledně24.cz.

Kandidatura Tomáše Zimy by tak dle Srba nebyla ničím výjimečným. „Samozřejmě je spíše otázkou, zda by dokázal přesvědčit většinu voličů, že je vhodným kandidátem na funkci prezidenta republiky. Může jistě argumentovat vědeckou erudicí a zkušenostmi z řízení velké univerzity, naopak uškodit mu může nejen jeho sedmileté členství v Komunistické straně Československa, ale třeba i případ nejslavnějšího akademického plagiátora Martina Kováře, který byl jeho prorektorem a zpočátku jeho podvody prof. Zima bagatelizoval,“ uvažuje politolog.

Zdroj: Přehledně24, Denik.cz, Lidovky.cz

Autor: Markéta Mladá



Související články