Pražští radní hodlají předložit zastupitelstvu návrh na odebrání čestného občanství sovětskému vojevůdci, maršálovi a hrdinovi SSSR Ivanu Stěpanovičovi Koněvovi. Ten jej získal v roce 1946. Město o svém rozhodnutí informovalo v pondělí v tiskové zprávě.
Maršál Koněv byl oceněn za svůj podíl na osvobození nejen hlavního města Prahy, ale také části Slezka, Saska a Polska. Během komunismu byl prezentován jako hrdina a osvoboditel. Jak se ale postupem času ukázalo, o některých jeho činech se dříve nemluvilo.
O mrtvých civilistech se mlčelo
„Maršál Koněv se stal čestným občanem Prahy kvůli dobovému kontextu a některé jeho činy byly během minulého režimu zamlčovány. Díky současnému historickému poznání ale víme, že šlo přinejmenším o kontroverzní postavu,“ píše v tiskové zprávě pražský primátor Zdeněk Hřib.
Právě Hřib na odebrání Koněvova čestného občanství upozornil také na svém twitterovém účtu.
Maršál Koněv přijde o čestné občanství Prahy!
Titul čestného občana by měl náležet těm, jejichž činy obstojí z morálního hlediska i v průběhu času. Nové historické poznatky o maršálu Koněvovi ale ukazují, že v tomto smyslu naprosto selhal. pic.twitter.com/nPMxCkDmCS— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) May 9, 2022
Svými slovy primátor upozorňuje především na Koněvovo rozhodnutí bombardovat Mladou Boleslav 9. května 1945. Podle historických pramenů tam mělo zemřít 148 civilních obyvatel, a to včetně žen a dětí. Tato skutečnost byla přirozeně během komunismu zatajována.
„Tento, ale i další jeho represivní činy jsou v rozporu s tím, co je od čestných občanů Prahy očekáváno,“ doplnil ještě šéf pražského magistrátu.
Jeho vojsko, které přišlo Prahu osvobodit, navíc dorazilo až po tom, co byla uzavřena dohoda mezi pražskými povstalci a odcházejícím nacistickým vedením.
Působil i v Maďarsku a Berlíně
Příliš dobré jméno neměl sovětský vojevůdce ani jinde v Evropě. Terčem kritiky se stal za účast na krvavém potlačení maďarského povstání, které se uskutečnilo v roce 1956. Také působil v Německu během takzvané druhé berlínské krize, po které následovala stavba Berlínské zdi.
Pražskému magistrátu se rovněž nelíbí fakt, že patřil mezi velmi přesvědčené a militantní komunisty. „Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil např. s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti,“ píší v prohlášení radní hlavního města.
Titul byl odebrán i Gottwaldovi či Stalinovi
Koněv není ale prvním člověkem ani prvním komunistou, kterému byl status čestného občana odebrán. Město dlouhodobě pracuje na jisté revizi oceněných osobností, na které se snaží koukat v širší perspektivě a ve větších historických souvislostech.
„Čestná občanství udělená před rokem 1990 již prošla určitou revizí – odebrána byla Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Josifu Vissarionoviči Stalinovi,“ stojí v tiskové zprávě. O návrhu radních bude nyní rozhodovat zastupitelstvo hlavního města Prahy.
Autor: Markéta Mladá
