Kromě zprávy o výbuchu ve Vrběticích byly skartovány i další dokumenty. Šlo o úřednickou chybu, nebo o úmyslné zničení?

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
skartace
Zdroj: Shutterstock

Kauza týkající se muničního skladu ve Vrběticích byla před časem v médiích velmi řešena. V současné době se ale vrací mezi témata, kterými se noviny zabývají. Ukázalo se totiž, že Hrad předčasně skartoval zprávu o výbuchu v muničním skladu. Kromě toho ale teď vyšly najevo i další nesrovnalosti.

Podle Českého rozhlasu kromě této zprávy o výbuchu skartoval Hrad také také další dva tajné dokumenty. Vyplývá to z kontroly Národního bezpečnostního úřadu. V současné době se řeší skartace prvního dokumentu jako přestupek a chyba pracovníků při práci s tajnými dokumenty.

Web iRozhlas píše, že Hrad skartoval tyto dva dokumenty koncem roku 2020, kdy ještě zdaleka neuplynula jejich skartační lhůta. Navíc ke všemu došlo mimo skartační řízení. Podle některých lidí jde o omyl, který je třeba potrestat, existují ale i spekulace, že skartace byla úmyslná.

Na zničení prvního dokumentu týkajícího se Vrbětic se přišlo poté, co ho požadovala policie. Ta chtěla pomocí otisků prstů zjistit, zda do něj nenahlížel někdo nepovolaný, bohužel ale již nebyly informace k dispozici. Na základě kontroly se pak přišlo na to, že chybí i další dva dokumenty.

Skartaci nařídil hradní kancléř

CNN Prima NEWS píše, že skartaci nařídil hradní kancléř Václav Mynář. Ten se ale brání, že to není pravda, protože skartace provádí speciální komise.

„U dvou utajovaných dokumentů je v příslušném sloupci daného jednacího protokolu uveden záznam ‚zničeno omylem‘, datovaný 30. 11. 2021. Z informací z otevřených zdrojů lze dovodit, že dokument se takzvané vrbětické kauzy týká,“ uvedl bezpečnostní ředitel Jaromír Kadlec.

Vedoucí KPR ale odmítá, že by dokumenty byly zničeny záměrně. Podle jeho slov se skartovaly společně s dalšími zhruba 700 dokumenty a došlo k tomu jednoduše omylem, nebo pochybením některého z úředníků. Rozhodně tak nechce slyšet tvrzení, že šlo o úmyslné ničení důkazů.

„Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemůžu nařídit skartace jednotlivých dokumentů a ani k nim nemám přístup, naopak k jejich vyřazování jmenuji skartační komisi, odborný dohled provádějí pracovníci Archivu Kanceláře prezidenta republiky,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.

Archivace a skartace dokumentů a spisů vždy vyplývá ze spisového a skartačního řádu dané instituce. Na základě znaku, který je dle tohoto řádu dokumentu přidělen, je následně s dokumentem zacházeno.

V tomto případě ale tomu tak nebylo. Odpovědnost za nakládání s těmito dokumenty by měl nést Odbor spisové a archivní služby, který je podřízen řediteli administrativní sekce Kanceláře prezidenta republiky. Ředitel se pak zodpovídá vedoucímu kanceláře, tedy právě Mynářovi.

Zeman se vyjádřil jen krátce, příliš to neřeší

Prezidenta Miloše Zemana pravděpodobně úřední problémy na Hradě příliš netíží. K celé situaci se vyjádřil jen krátce v Partii Terezie Tománkové. „Je to bouře ve sklenici vody a já lituji ty, kdo se zabývají tímto případem místo toho, aby se zabývali případy mnohem důležitějšími,“ řekl.

Jeho slova ale jen podnítila ty, kteří mají za to, že byly dokumenty skartovány úmyslně. Jinak by se totiž podle nich takto důležitou věcí měl Zeman zabývat.

Celou situaci i nadále řeší příslušné úřady. Je jen těžké říci, zda se ale nakonec podaří zjistit, jaká je skutečnost. Dokumenty jsou koneckonců nenávratně ztraceny.

Zdroj: iRozhlas, CNN Prima NEWS, ČT24, Hrad

Autor: Šárka Cvrkalová



Související články