Ministerstvo školství chce v připravované revizi zrušit povinný druhý jazyk. Názory učitelů a odborníků se ale různí

od Soňa Jiroutová
4 minuty čtení
Petr Gazdik
Zdroj: Martin Přibyl CNC / CNC / Profimedia

Revize Rámcového vzdělávacího programu (RVP) bude největší změnou v základním vzdělávání za posledních dvacet let. Ministr školství Petr Gazdík na této revizi pracuje s velkým množstvím odborníků a slibuje velké změny i úlevy. Právě tyto úlevy se ale nesetkávají s všeobecným souhlasem. Nejvíce diskutovanou částí návrhu se v posledních dnech staly cizí jazyky. Revize totiž počítá s tím, že by druhý povinný jazyk na základní škole byl zrušený a mohli by si ho volit dobrovolně nadanější žáci.

Bližší informace o celé revizi RVP si můžete prohlédnout na následujících webových stránkách. Tento text se věnuje především jedné oblasti této revize, a to již zmíněným cizím jazykům.

Někteří jazykáři s návrhem nesouhlasí

Druhý povinný cizí jazyk si vybírají v současné době žáci od 6. nebo od 7. třídy, záleží na tom, jak si hodinovou dotaci škola rozloží. Výběr druhého jazyka často souvisí s preferencemi rodičů či výběrem budoucí střední školy, ale také s tím, jaké škola nabízí možnosti. To souvisí třeba i s personálním obsazením učitelského sboru.

Proti návrhu na zrušení druhého povinného jazyka okamžitě vystoupilo mnoho odborníků, zástupci tří pedagogických fakult, ale i učitelé či obchodní komora. Mají za to, že i kdyby se žáci s druhým jazykem seznámili pouze povrchově, je to stále lepší než úplné zrušení.

Odborníci odkazují na zkušenost Slovenska, kde tuto reformu před lety udělali. Nyní se na druhý jazyk hlásí minimum žáků.

„Ministerstvo školství argumentuje, že volitelnost dovolí to, že se jazykově nadanější žáci budou moci jazykům věnovat dál. Zatímco ti méně nadaní si místo nich zvolí jiný předmět. Jde však o zcela mylnou představu, že je možné u žáků 10 až 12 let určit jazykové nadání,“ sdělil pro Radiožurnál vedoucí Katedry francouzského jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Klinka.

Zájem dětí je klíčový

Stefanie Kovářová, učitelka českého a německého jazyka na Základní škola T. G. Masaryka v Praze 12, však s tímto tvrzením úplně nesouhlasí. „O jazykové nadání nám v praxi ani tolik nejde. Jde především o přirozený zájem, ten dělá hodně. Spousta dětí ve školách má různé poruchy učení a druhý jazyk je prostě nad jejich síly, špatné známky pro ně tak mohou být zdrojem frustrací.“

„Navíc je zásadním problémem, když žáci přecházejí mezi školami – na jedné škole měli ruštinu a najednou musí skočit do němčiny, protože nová škola jiný cizí jazyk nenabízí. Pokud by tato možnost byla obligátní, mohl by se žák dobrovolně trápit s úplně novým jazykem, nebo si vzít předmět úplně jiný. Nebo stanovit jednotný druhý cizí jazyk pro všechny ZŠ, což se zase nebude líbit jazykářům kvůli úvazkům,“ připomíná pro Přehledně24 Kovářová další problémy související s možností výběru.

Podle Klinky by volba probíhala spíše podle přání vedení škol či socioekonomické úrovně rodičů. „To by napomáhalo již tak velmi výraznému rozevírání socioekonomických nůžek mezi skupinami obyvatel v České republice. Problém nerovnosti je jeden z hlavních identifikovaných problémů českého školství,“ doplnil Klinka.

Dle Kovářové si však i toto stanovisko zaslouží kritiku, protože na střední škole s maturitou mají studenti většinou dva jazyky a z cizích jazyků se jednotné přijímačky nedělají. „Na střední se bude počítat s tím, že se jazyk bude učit od úplných základů, nebo se skupiny rozdělí na začátečníky a pokročilejší, ale při úrovni, v jaké se druhý jazyk vyučuje na ZŠ, se tyto rozdíly rychle smažou. Navíc spousta žáků si na střední pak volí pro sebe atraktivnější jazyk. Tedy se v praxi často učí jiný jazyk než na ZŠ.“

Členka spolku Učitelská platforma Dana Ticháčková také návrh na zrušení povinného druhého cizího jazyka vítá.

„Spousta dětí nezvládá už ani přidání angličtiny. Tyto generace bojují už i s češtinou. Nesetkávají se v běžném životě se spisovnou češtinou. Žáci tak mají problém porozumět češtině a tomu, jak funguje česká gramatika. Do toho se jim přidá ještě angličtina. Přestanou to stíhat a ještě jim naložíme němčinu nebo jiný cizí jazyk. Nedivím se, že děti potom ztrácí motivaci k učení cizích jazyků,“ popsala.

Jazykáři se však proti zrušení druhé povinného jazyka bouří a uvádějí, že to povede k odchodu učitelů, protože nebude možné naplnit jejich úvazky. „Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou. Ti zbylí o tuto možnost přijdou,“ soudí dle Novinek jazykáři.

Podle Kovářové ze ZŠ T. G. Masaryka jde však o problém vedení školy, které musí vyučujícím úvazky naplnit. „Proto se přece studují dvojkombinace, aby nebyli učitelé vázáni jen na jeden předmět. Navíc spousta jazykářů, taky učí odpoledne v jazykových školách, a mnoho z nich tak právě proto žádá na ZŠ jenom částečné úvazky.

Petice za ponechání druhého jazyka byla již uzavřena a nasbíralo se 2 398 podpisů.

Mateřský jazyk na prvním místě

Důvodem ke zrušení druhého jazyka má být mimo jiné fakt, že někteří žáci nezvládají ani mateřský jazyk. „Třeba mezinárodní testy PISA jasně říkají, že značná část – 20 procent – žáků základních škol nezvládá na dostatečné úrovni ani mateřský jazyk. Současný styl výuky těm, kteří se učí druhý cizí jazyk, nedává možnost ho dostatečně rozvinout,“ podotkl pro iRozhlas Gazdík.

Což z praxe potvrzuje i Stefanie Kovářová, protože někteří žáci mají kromě mateřského jazyka problém už s prvním cizím jazykem. „Kdyby se přidaly hodiny konverzace, bylo by to pořád lepší, než do všech dětí násilně tlačit další jazyk,“ domnívá se.

Předseda expertního panelu Jan Jiterský ke slovům ministra dodává, že pokud žákovi nejde nějaký předmět, měl by mít možnost se rozvíjet v jiné oblasti, která mu jde, a ne být trestán úkoly navíc.

„S tím bych i v zásadě souhlasila. V souběhu s inkluzí je to totiž v reálu skutečně náročné. Mít menší skupinu dětí, co chtějí, je vždycky lepší než mít celou třídu v celém spektru,“ dodává pro Přehledně24 Kovářová.

Zdroje: iDNES, iRozhlas, Novinky, ČT24, Přehledně24

Autor: Soňa Jiroutová, Anna-Marie Rabová



Související články