Na Bulovku dorazily vakcíny proti opičím neštovicím. S plošným očkováním se ale zatím nepočítá

od Veronika Holcová
2 minuty čtení
opici_nestovice
Zdroj: Shutterstock

Celosvětová organizace WHO prohlásila v sobotu 23. července rychle se šířící ohnisko opičích neštovic za celosvětovou zdravotní nouzi s nejvyšším stupněm varování. Varovné prohlášení vydal generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Rozhodl jsem se vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,“ oznámil v sobotu novinářům Ghebreyesus a vyzval všechny země světa, aby se pokusily šíření opičích neštovic zastavit.

Organizace WHO totiž nevylučuje možnost pandemie nemoci opičích neštovic a oproti své poslední zprávě situaci nyní označuje za významnou hrozbu pro globální zdraví, tedy je zapotřebí koordinovaná mezinárodní reakce.

Proočkovanost proti pravým neštovicím klesá

Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic (Monkeypox virus). Dle uvedených informací ale lze onemocnění předcházet vakcínou proti pravým neštovicím. V Africe je proočkovanost proti neštovicím podstatně nižší než v Evropě.

Zde byla nemoc pravých neštovic díky předchozímu soustředěnému programu očkování 8. května 1980 prohlášena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za zcela vymýcenou. To už ale nyní kvůli nedostatečné proočkovanosti mladších generací neplatí.

Dlouhá historie očkování

Nejstarší doložená metoda ochrany proti pravým neštovicím pochází z 10. století z Číny, kde bylo používáno vdechování usušených neštovičných strupů. V Evropě se rozemleté strupy přikládaly spíš na mírně naříznutou kůži. Průlom v očkování učinil objev britského vesnického lékaře Edwarda Jennera z Berkeley, který jako vakcínu použil hnis z vřídku způsobeného kravskými neštovicemi.

Všiml si totiž, že dojičky krav obvykle pravými neštovicemi neonemocní, zato však často prodělají neštovice kravské, vysvětlují Seznam Zprávy. Odtud název vakcína a vakcinace: vychází totiž z latinského slova vacca = kráva.

Český název očkování, jinak inokulace, je jeden ze způsobů očkování, kdy porušením povrchu kůže na kůži vznikne defekt tvaru očka a tudy je vnesena do těla očkovaného látka, která způsobí vytvoření ochranných protilátek.

Projevy onemocnění opičími neštovicemi

Prvotní projevy onemocnění zahrnují horečku, bolest hlavy, svalů, zduření mízních uzlin a pocit únavy. Následuje vyrážka ve formě puchýřků a poté stroupků. Časová prodleva mezi nákazou a prvními symptomy je přibližně 10 dní a symptomy přetrvávají 2–4 týdny, uvádí web Centers for Disease Control and Prevention (CDC).

Vir opičích neštovic původně pochází z Konga, tam se vyskytoval v 70. letech minulého století a poté se rozšířil do okolních zemí. V současné době se opičí neštovice vyskytují i v Evropě, konkrétně v České republice jsou evidovány necelé dvě desítky případů. Dle informací od hygieniků se jedná o 16 případů, uvádí na svých stránkách společnost CNBC vyjádření společnosti WHO.

Evropská unie posílá vakcínu

EU nakoupila ze svého rozpočtu přes sto padesát tisíc vakcín proti opičím neštovicím a následně se je rozhodla distribuovat do členských zemí Evropské unie. Česká republika by měla dostat celkem 2800 dávek, v úterý do Prahy dorazilo 1400 dávek a všechny jsou uložené ve Fakultní nemocnici na Bulovce, píše ČTK.

S celoplošným očkováním se ovšem nepočítá. Vakcína je určená dospělým, u jejichž blízké osoby se potvrdí nákaza nebo na ni bude podezření. Dále mají přednost vakcinace lékaři mladší 42 let, kterých se již celoplošné očkování proti viru pravých neštovic netýkalo.

Zdroj: CNBC, United Nations, Centers for Disease Control and Prevention (CDC), ČTK, CNN Prima News, Seznam Zprávy

Autor: Veronika Holcová



Související články