Petr Fiala přijal v Polsku cenu Člověk roku 2022 a řešil obnovení spolupráce na plynovodu Stork II

od Soňa Jiroutová
2 minuty čtení
petr fiala
Zdroj: Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Premiér Petr Fiala se v úterý 6. září zúčastnil v polském lázeňském městě Karpacz Ekonomického fóra a na jeho úvodu získal ocenění Člověk roku 2022. Během návštěvy také řešil se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim obnovení spolupráce na přípravě plynovodu Stork II.

Cenu Člověk roku v minulosti získali například Václav Havel či Jan Pavel II, připomíná deník Blesk.

Cena Člověk roku

Ocenění předával premiérovi Mateusz Morawiecki v rámci Ekonomického fóra.

„Tuto cenu beru jako uznání našeho společného úsilí, které pomohlo přinést novou dynamiku polsko-českým vztahům,“ uvedl při přebírání Fiala.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Petr Fiala (@petr.fiala1964)

„Cítím ale také rozpaky, protože si myslím, že skutečnými lidmi roku jsou ti, kteří dnes bojují na Ukrajině a nasazují svůj život za nezávislost, svobodu a evropské hodnoty,“ dodal.

K ocenění se pro Parlamentní listy vyjádřilo mnoho politiků, kteří mu cenu přáli.

„Vnímám to jako ocenění toho, že Česko a Polsko byly pevné ve své podpoře Ukrajiny proti Putinově válce. Myslím, že je to ocenění pro všechny, kdo se do pomoci zapojili. Od Čechů i Poláků byla tato podpora mimořádná a odvážná,“ vyjádřil se k ceně Jakub Michálek z hnutí Piráti.

Někteří však poukázali na kontroverzní kauzu Turów či na skutečnost, že je Fiala v Polsku oblíbenější než v Česku.

„To ocenění by mělo mnohem vyšší hodnotu, kdyby nepřišlo několik měsíců poté, co jako premiér ustoupil polským obchodním zájmům v kauze Turów. V tomto případě bohužel nehájil zájmy České republiky a jejích občanů,“ uvedl podle Parlamentních listů například Michal Šmarda, předseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě.

„Bodejť by ho Polsko nechválilo, když zaprodal vesnice na Liberecku a schválil nevýhodnou dohodu pro česko-polskou stranu o dolu Turów. Zároveň se domnívám, že premiér hájí někdy více zájmy Bruselu, Polska a Německa než českých občanů,“ reagoval podle téhož webu ve stejném duchu Ondřej Knotek, europoslanec za ANO.

Obnovení plynovodu Stork II

Během setkání premiéři obou zemí řešili zejména vysoké ceny energií, což je hlavním tématem pátečního zasedání Rady EU pro energetiku.

„Shodli jsme se, že je potřeba najít evropské řešení a zasáhnout do cen energií tak, aby byly přijatelné pro občany a firmy. Jsem rád, že i v tomto máme jasnou shodu,“ uvedl Fiala po jednání s polským protějškem a dodal, že Česká republika připravuje i strategii pro případ, že se nenajde shoda na evropské úrovni.

Dalším významným tématem setkání byl plynovod Stork II. První úsek tohoto plynovodu Stork I byl zprovozněn v roce 2011 a došlo tím ke spojení mezi Českem a Polskem. Tento plynovod však podle ČTK umožňuje vedení plynu pouze směrem z Česka do Polska.

Druhá etapa, zmíněný Stork II, měl vést od hranic s Českem do Svinoústí a měl se napojovat na Stork I. Na českém území pak měl být spojen s plynovodem Moravia a v Břeclavi pak mělo dojít k připojení na plynovod BACI, který vede do Rakouska.

Projekt byl však v roce 2018, za vlády Andreje Babiše, pozastaven. Babiš je za tento krok kritizován, ten se však hájí, že zájem o pokračování ztratila i polská strana.

„Jsem rád, že premiér Morawiecki chápe význam tohoto propojení pro ČR a doufám, že již brzy dojde k pokroku na pracovní úrovni. Díky tomuto plynovodu by Česká republika získala přístup k existujícím i plánovaným terminálům LNG na pobřeží Baltského moře,“ dodal Fiala k jednání.

Zdroj: Vláda ČR, Instagram, Blesk, Parlamentní listy, ČTK

Autor: Soňa Jiroutová



Související články