Počet cizinců, kteří jsou v České republice zaměstnáni, rok od roku stoupá. Aktuálně tvoří 15 procent zaměstnanců, zatímco před deseti lety to bylo kolem pouhých 5 procent. Český statistický úřad představil na své tiskové konferenci data týkající se právě zaměstnávání cizinců na území České republiky. Výsledky jeho práce představil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. Data pochází z let 2010 až 2019.
V roce 2010 bylo v České republice zaměstnaných zhruba 3,89 milionu lidí, z toho 215 000 jich bylo cizinců, to je přibližně 5 procent. Oproti tomu v roce 2019 bylo u nás zaměstnáno 4,23 milionu lidí a ze zahraničí jich pocházelo necelých 622 000, což je 14,7 procenta.
Největší nárůst zahraničních pracovníků můžeme vidět v odvětví takzvané administrativní a podpůrné činnosti. Sem totiž patří i agentury práce, které formálně cizince zaměstnají, ale posílají ho pak pracovat někam jinam, například na stavbu.
Přibývá agenturních zaměstnanců z ciziny
Nárůst těchto zaměstnanců je za posledních deset let až desetinásobný, dnes tvoří cizinci 54 procent zaměstnanců tohoto odvětví.
Dalšími odvětvími jsou pohostinství a lesnictví. V obou případech vzrostl počet zaměstnaných cizinců za posledních deset let čtyřikrát. Rovněž průmyslové podniky zaměstnávají více cizinců, a to téměř trojnásobně.
V klasickém oboru, jako je stavebnictví, se počet zaměstnanců zvedl ze 14 na 28 procent.
„Dominantně cizinci směřují tam, kde není důležitá jazyková bariéra, to znamená do dělnických profesí,“ uvedl Holý. Pravdou je, že i v Česku existuje skupina vysoce kvalifikovaných expertů ze zahraničí, ale to je spíše výjimka.
Cizinci doplňují stárnoucí populaci
Holý upozornil na to, že zaměstnávání cizinců nemá vliv na podíl zaměstnanosti na českém pracovním trhu. Naše společnost pomalu stárne, více lidí odchází do důchodu, než kolik jich vstupuje na trh práce. Tuto nerovnoměrnost alespoň částečně zaplňují právě cizinci.
Nejvíce zaměstnaných cizinců pochází ze Slovenska, těch je téměř třetina, poté z Ukrajiny (zhruba čtvrtina) a po sedmi procentech z Rumunska, Polska a Bulharska.
Autor: Markéta Krejčí
