Počet nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny klesá. Při hledání práce v Čechách narážejí na problémy

od Soňa Jiroutová
2 minuty čtení
urad prace
Zdroj: Profimedia

Od začátku ruské invaze na Ukrajině uprchlo dle ministerstva vnitra do České republiky skoro 300 000 lidí. Vzhledem k pokračujícím jednáním mezi Ukrajinou a Ruskem, která zatím nepřinesla žádný významnější pokrok, je třeba předpokládat, že v Čechách zůstanou delší dobu. Někteří se proto již nyní snaží najít práci. Narážejí však na mnohé, zejména jazykové bariéry.

Mezi uprchlíky se nachází mnoho vzdělaných lidí, kteří by mohli pomoci vyřešit podstav v některých odvětvích. Například zdravotnictví se potýká s nedostatkem personálu a mezi uprchlíky jsou i zdravotníci. Jejich zapojení je však složité.

Čísla pomalu klesají

Po obrovském náporu v prvních týdnech invaze došlo v neděli ke snížení počtu nově příchozích uprchlíků. I tak ale Asistenční centrum pomoci Ukrajině v Praze v neděli odbavilo 732 lidí. ČT24 uvádí, že od začátku války pomohlo centrum více než 64 tisícům uprchlíků.

Centrum zároveň pomáhá hledat uprchlíkům z Ukrajiny ubytování. Za tímto účelem byla zřízena telefonická linka, na které se občané České republiky mohou informovat o kompenzacích za ubytování uprchlíků. Lidé na číslo 800 710 710 mohou volat každý všední den od 8 do 15 hodin.

Z celkového počtu uprchlíků se zatím na pracovních trhu uplatnilo 12 600 lidí a dalších 10 000 se zaregistrovalo na úřadech práce. Zároveň bere Česká republika v potaz i skutečnost, že někteří uprchlíci potřebují sociální službu. Pro tyto účely bylo vyčleněno 2 400 míst u jednotlivých poskytovatelů služeb. Zatím si o tuto službu zažádaly desítky lidí.

Zdravotníci z Ukrajiny

V době pandemie onemocnění covid-19 se začalo více mluvit o dlouhodobém problému, a tím je podstav personálu v českých nemocnicích. Po první vlně příchodu uprchlíků se mnoho odborníků shodlo, že by lidé z Ukrajiny mohli být pro český pracovní trh spásou.

Nyní se však narazilo na platnou legislativu – zdravotníkům z Ukrajiny v mnoha případech nelze uznat jejich vzdělání. A ani ty, kterým vzdělání uznat lze, není možné zaměstnat. Zdravotníci mimo EU musí složit odborné zkoušky v českém jazyce nebo si požádat o povolení ministerstva zdravotnictví a musí vykonat až roční praxi pod dohledem zkušeného lékaře.

Zdravotníci tedy musí pracovat alespoň půl roku v rámci praxe pod odborným dohledem. Tuto situaci aktuálně řeší podle České televize třeba v havlíčkobrodské nemocnici.

Mají zde 2 lékařky z Ukrajiny, které by zde chtěly pracovat. Jak ale podotkla mluvčí nemocnice: „Nemůžete pustit k pacientovi lékaře, který se s pacientem nedorozumí, který není schopen indikovat léky a porozumět personálu, neumí právní legislativu a nezná systém českého zdravotnictví.“

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek si je dané situace vědom a již minulý týden avizoval, že ministerstvo hledá způsob, jak umožnit zdravotníkům z Ukrajiny absolvovat praxi v ambulancích.

Pomoc pracujícím uprchlíkům

Česká republika se snaží o zapojení uprchlíků například i rozsáhlou nabídkou kurzů českého jazyka. Mnoho organizací hledá učitele češtiny jako cizího jazyka, otevírají se různé kurzy češtiny, kde učí profesionálové i dobrovolníci.

„Moje kamarádky z bohemistiky už učí v různých kurzech, dokonce si i přibraly nějaké hodiny navíc. Sama jsem teď začala učit ukrajinské děti. O kurzy skutečně zájem je,“ uvedla pro Přehledně24 Iva, učitelka češtiny jako cizího jazyka.

Další skupinou, která potřebuje pomoc, jsou pracující matky. Ty si sice v mnoha případech našly zaměstnání, ale nemají kam dát děti. V tom jim třeba v pražských městských částech pomáhají domy dětí a mládeže, kde zaměstnanci pečují o tyto neumístěné děti a zajišťují dětem program, když jsou jejich matky v práci.

Zdroj: ČT24, ČTK

Autor: Soňa Jiroutová



Související články