Ve středu 6. dubna proběhla v Poslanecké sněmovně tajná volba, na jejímž základě mělo dojít k doobsazení 5 volných míst v Radě ČT. V tajné volbě však nikdo z uchazečů nedosáhl na minimální počet bodů, a tedy musí být vypsána nová výzva, do níž se znovu kandidáti přihlásí. Koalice začala okamžitě řešit, kdo za debakl může.
Rada ČT je orgánem, který se řídí zákonem o České televizi. Pomocí tohoto orgánu se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČT. Tento orgán má 15 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
Zastoupení v Radě ČT by mělo být takové, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
Nikdo z účastníků nesplnil minimum hlasů
Tajného hlasování se zúčastnilo 189 poslanců, a tedy kandidáti potřebovali pro své zvolení minimálně 95 hlasů. Jedním z volných míst v Radě bylo místo po odvolané Haně Lipovské. Ta byla odvolána na podzim z důvodu porušení zákona o České televizi, který zakazuje, aby členové zastávali funkci v politické straně. Hana Lipovská tento zákon porušila svou kandidaturou za Volný blok.
Na její místo se hlásili dva kandidáti – Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa. První zmíněný obdržel ve volbě 91 hlasů, Váňa 92 hlasů. Ani jeden tedy nesplnil minimum 95 hlasů.
Na další 4 volná místa bylo 8 kandidátů, kteří také nesplnili minimum hlasů. Jednalo se o Petra Brozdu ( 93 hlasů), Zbigniewa Czendlika (92 hlasů), Jana Nováka (92 hlasů), Ivanu Chmel Denčevovou (91 hlasů), Moniku MacDonagh Pajerovou (89 hlasů), Jiřího Padevěta (89 hlasů), Michala Schustera (88 hlasů) a Radka Žádníka (88 hlasů).
Situaci Rady ČT je však třeba dle Michala Klímy, který je poradcem Petra Fialy a vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací, urychleně řešit .
Radu České televize stále řídí nekompetentní Pavel Matocha. Jeho jedinou trvale opakovanou snahou je šikanovat vedení televize a útočit na její nejlepší novináře. Doufám, že to poslanci vidí a že na volná místa zvolí kompetentní radní, kteří vrátí činnost rady do normálních mezí. https://t.co/S1YTfEYe8O
— Michal Klíma (@Michal_Klima) April 5, 2022
Problémy v koalici
Fiasko v hlasování odhalilo problémy v komunikaci pětikoalice. Paradoxem je, že právě pětikoalice zablokovala na konci volebního období předchozí vlády dosazení kandidátů do Rady ČT. Měli totiž jiné představy o kandidátech.
Od začátku volebního období pětikoalice však dokázala obsadit pouze 1 křeslo. Konkrétně se jednalo o Ilju Racka, který byl zvolen v březnu.
Poté, co Martin Kolovratník (ANO) oznámil výsledky voleb, začaly jednotlivé koaliční kluby zjišťovat, jak mohlo k fiasku ve volbách dojít. A okamžitě se objevila i obvinění, kdo za to může.
Nejdříve se začalo proslýchat, že za neúspěšnou volbu mohou ODS a STAN. Zdroj z poslaneckého klubu STAN pro Seznam Zprávy totiž sdělil: „Podezření, kdo to způsobil, máme. Teď na klubu zjišťujeme, kdo z nás tam nebyl, aby to někdo nemohl svést na nás.“
Stejný zdroj také uvedl: „Bude to podobná partyzánština jako s Olgou.“ Narážel tak na hlasování o zvolení Olgy Richterové (Piráti) na post místopředsedkyně Sněmovny. Ta v 1. kole neuspěla a mluvilo se o tom, že za to mohla ODS, která tím chtěla dát Pirátům jasnou zprávu, že mají ve Sněmovně málo křesel a nemohou si tzv. vyskakovat.
Poté se objevilo podezření, že někteří individualisté volili ne dle dohody klubu, ale dle vlastních preferencí. Je to jedno z velmi pravděpodobných vysvětlení neúspěšné volby.
Pětikoalice touto neúspěšnou volbou dala veřejnosti najevo, že i přes slibované dohody a sjednocené názory, mají strany v rámci klubů rozpory, které poté ovlivňují jednotné vystupování koalice.
Zdroj: Česká televize, Lupa, Seznam, iRozhlas, iDNES
Autor: Soňa Jiroutová
