Rovné vzdělání pro každého? Analýza ukázala rozdíly mezi jednotlivými regiony

od Soňa Jiroutová
3 minuty čtení
petr gazdik
Zdroj: Michal TUREK / MAFRA / Profimedia

Každý rodič chce pro své děti to nejlepší vzdělání. Z toho důvodu se snaží najít vhodnou školu, ideálně v okolí, a třeba i kvůli tomu změní trvalé bydliště, aby zvolili opravdu tu nejlepší. Ministerstvo školství dlouho tvrdilo, že toto není nutné, protože každá česká škola poskytne kvalitní vzdělání. Nyní však Ministerstvo školství (MŠMT) a Česká školní inspekce (ČŠI) provedly analýzu, na základě které odhalily rozdíly mezi školami v jednotlivých regionech. Důvodem rozdílů je zejména nedostatek kvalifikovaných pedagogů.

Mezi okresy, které se potýkají s horší kvalitou vzdělávání, patří části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Analýza škol

Z výše uvedených důvodů se ministerstvo rozhodlo vytvořit soubor 137 map podle různých kritérií a portál Vzdělávání v datech. Ty budou dle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) aktualizovány a díky tomu bude mít ministerstvo možnost v reálném čase sledovat specifika jednotlivých regionů a navrhovat opatření ke zlepšení.

„Díky vizualizaci v prostoru můžeme jednoznačně pozorovat rozdílné výkony jednotlivých okresů, například stírat rozdíly mezi žáky, kteří pocházejí z odlišných rodinných podmínek,“ sdělil pro Novinky Gazdík.

Součástí webu je také mapa spádových obvodů. Zde se rodiče dozví, která škola je pro jejich dítě spádová, a jsou zde zveřejněny informace o dané škole.

Jak je na tom právě Vás region, si můžete prohlédnout zde.

Chybí kvalifikovaní pedagogové

Analýza ukázala, že v některých regionech se problémy kumulují se socioekonomickými a nadále se prohlubují. Školní inspektor Tomáš Zatloukal uvedl, že dle něj jsou toho příkladem mapy vzdělávacích výsledků žáků, mapy hodnotící komunikaci rodičů se školami a intenzitu rizikového chování žáků s mapou exekucí.

„Kdybychom tyto čtyři mapy překryli přes sebe, budou se velmi vzájemně podobat, tedy máme regiony, kde se problémy kumulují. Je to silná informace o tom, jakým způsobem do těch regionů směřovat podporu, jednak personální, finanční, ale také metodickou,“ uvedl při představení analýzy novinářům Zatloukal.

Z této mapy vychází nejhůře okresy Karlovarského kraje, pohraniční okresy Ústeckého kraje, ale také okres Tachov, Znojmo, Jeseník či Karviná.

„Na druhé straně vidíme, že i ve strukturálně postižených regionech jsou na tom v některých parametrech podobně jako okresy v bohatých krajích, jako je Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský nebo Vysočina,“ dodal Zatloukal. Například v Moravskoslezském kraji nepříznivé vlivy zmírňuje míra kvalifikovanosti učitelů.

„Problém s kvalifikovaností učitelů je v případě českých regionů nejen u strukturálně postižených, ale i u těch bohatých v okolí Prahy, které také trpí nedostatkem učitelů, ale z odlišných příčin. Důvodem je konkurence na pracovním trhu, kdy jiné profese učitele pořád přeplatí,“ sdělil podle ČT 24 náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Vliv na úspěšnost dítěte má i jeho docházka v předškolním vzdělávání. Toto se ukazuje například v okresech Most, Chomutov nebo Ústí nad Labem, kde je návštěva v předškolním vzdělávání o pětinu nižší než jinde.

„Pokud je dítě více než jeden rok v předškolním vzdělávání, má dvojnásobnou pravděpodobnost úspěšného vzdělávání na základní škole,“ řekl Zatloukal.

Zlepšením situace se sníží náklady státu

„Pokud se nám je nepodaří zmírnit, bude docházet k tomu, že v konkrétních územích budou žáci s významně horšími výsledky než jinde, což se následně projeví na jejich budoucí uplatnitelnosti, kariéře a celkovém životě,“ vysvětlil pro ČT 24 sociolog a politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten je také spoluautorem analýzy České školství v mapách.

Toto pak pro stát bude znamenat vyšší náklady na sociální dávky či snížení objemu odvedených peněz na daních.

„Abychom mohli připravovat žáky kvalitně a přizpůsobit trend našeho školství, musíme vycházet z dat, nikoliv z pocitů či tradic. To je také jedna z věcí, které si vláda v oblasti školství vytkla, a chce dělat většinu změn na základě toho, co se děje v terénu,“ vysvětlil novinářům Gazdík důvod vzniku analýzy.

Podle Gazdíka představená publikace není jen další analýzou, ale je to nástroj, jak sledovat rozdílné výkony jednotlivých okresů a stírat rozdíly mezi dětmi a na základě toho určit správný trend.

Zdroj: Vzdělávání v datech, Novinky, Seznam Zprávy, ČT24

Autor: Soňa Jiroutová



Související články