Zdražení cen energií s sebou kromě finančních problémů přinese i zhoršené ovzduší. Dle tiskové zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dá očekávat, že lidé přejdou na levnější způsob vytápění, což bude mít vliv na kvalitu ovzduší.
ČHMÚ dlouhodobě monitoruje kvalitu ovzduší měřením koncentrace znečišťujících látek v 8 obcích v rámci celého Česka. Koncentrace škodlivých látek však sleduje a měří také další instituce na svých observatořích (většinou v rámci Akademie věd, ale i soukromých).
Od února sleduje ČHMÚ zhoršení
„Vzhledem k tomu, že lokální vytápění domácností je naprosto dominantním zdrojem (cca 98 %) benzo[a]pyrenu, je sledování úrovní znečišťujících látek v malých sídlech prioritou pro hodnocení kvality ovzduší v Česku,“ uvádí v tiskové zprávě ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ Jan Macoun s tím, že v letech 2017 až 2021 docházelo k postupnému zlepšování situace. Pravděpodobně díky velkému rozmachu topení zemním plynem, při kterém právě nevznikají zdraví škodlivé látky.
„Kromě benzoapyrenu je lokální vytápění domácností zdrojem také prachových částic nebo tzv. PM10. To jsou mikroskopické částice, které jsou zdraví velmi nebezpečné,“ doplnil pro Přehledně24 Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
V únoru 2022 však došlo k napadení Ukrajiny a od té doby se neustále zdražují energie. Lidé tak hledají způsob, jak ušetřit, a přecházejí k levnějším způsobům vytápění, a to zejména ke dřevu a uhlí. „Nebo, bohužel, ještě horším variantám jako hnědé uhlí, odpad nebo uhelné kaly,“ připomíná Kozubek.
Dle zprávy ČHMÚ došlo již nyní ke zvýšení obsahu koncentrací rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.
Ovzduší ovlivní více faktorů
Na kvalitu ovzduší bude mít vliv několik faktorů, které ve zprávě popsal vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.
„Jestli se kvalita ovzduší zhorší a v jaké míře, bude záležet jednak na míře zvýšení emisí znečišťujících látek z lokálního vytápění, ale také na meteorologických podmínkách, které mohou velmi výrazně hodnoty naměřených koncentrací ovlivňovat,“ vysvětlil.
Dle Brzeziny by pak nejhůře ovlivnilo ovzduší to, kdyby došlo ke kombinaci velmi chladných dní v kombinaci se špatnými rozptylovými podmínkami.
„Těmito podmínkami jsou například inverzní počasí s velmi slabým větrem, při kterém je v nížinách chladněji než na horách a vzduch se nemůže přirozeně promíchávat, nebo také suché počasí, při kterém nejsou škodliviny ze vzduchu vymývány,“ vysvětluje pro Přehledně24 Kozubek.
„Naopak v případě teplejší zimy a absenci inverzního počasí, lze očekávat i nižší emise z vytápění, a tedy lepší kvalitu ovzduší,“ dodal ve zprávě Brzezina.
Dále bude záležet na kvalitě topného paliva, které lidé zvolí, a na jejich péči o kotle. Lidé tedy mohou kvalitu ovzduší ovlivnit výběrem paliva a pravidelným čištěním kotle.
Návrat k demonstracím?
Situace se smogem se před 33 lety zhoršila natolik, že lidé v Teplicích vyšli do ulic. Na první demonstraci se jich dle serveru Ekolist sešlo kolem 800.
Helena Plachá z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem pro server zavzpomínala, jaká tehdy byla situace. „Řídila jsem se instinktem. Vidím druhý panelák – mohu ven, nevidím ho – zůstanu doma,“ uvedla s tím, že se kvalita ovzduší od roku 1989 výrazně zlepšila.
Nyní však hrozí významné zhoršení. Server In-počasí proto připomíná Ringelmannovu stupnici, dle které se posuzuje, jak je kouř z daného komína škodlivý. Stupnice má škálu od 0 do 5, měření se provádí 400 metrů od sledovaného komína. Čím je kouř z komína tmavší, tím je množství škodlivin v ovzduší horší.
Zdroj: ČHMÚ, Ekolist, In-počasí, Přehledně24
Autor: Soňa Jiroutová
