Zeman sháněl vakcíny přes důvěrné dopisy. Hrad je odmítá předložit, i když mu to nařizuje zákon

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zeman Milos
Zdroj: yakub88 / Shutterstock.com

Prezident Miloš Zeman se snažil pomoci s koronavirovou krizí a sám obeslal tři země kvůli možnému poskytnutí vakcíny proti onemocnění covid-19. Jednalo se o dopisy pro ruského, čínského a izraelského prezidenta. Server iRozhlas.cz využil zákonného práva o přístupu k informacím a o dopisy zažádal. Hrad většinu ovšem odmítl předložit, některé jsou příliš osobní a jiné nejsou písemně.

O tom, že se prezident přiklání k použití neschválených vakcín, se ví již delší dobu. Vyjádřil to například i při jmenování nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) do funkce. Ten tehdy nahradil Jana Blatného (za ANO), který měl k těmto vakcínám spíše negativní postoj.

„Zasloužil se o to pan premiér a i já jsem se obrátil dopisy na izraelského, ruského a čínského prezidenta s žádostí o dodávky vakcín. Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní. Ale bohužel váš předchůdce a ředitelka Státního úřadu pro kontrolu léčiv tento proces blokovali,“ řekl tehdy Arenbergerovi.

Na tuto informaci zareagoval nejprve týdeník Respekt a posléze i server i ROZHLAS.cz. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Zákon č. 106/1999 Sb.) zažádali jejich redaktoři o kopie dopisů, a to jak těch odeslaných prezidentem, tak jejich odpovědí.

Dopisy do Ruska a Číny jsou příliš osobní

Jediná zveřejněná korespondence pak byla mezi Milošem Zemanem a izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Zveřejnění ostatních dopisů bylo oběma zpravodajským médiím zamítnuto. Ředitel legislativního odboru Hradu Jan Pelikán to odůvodnil tím, že dopisy, které prezident svým protějškům z Ruska a Číny psal, jsou příliš osobní.

„Jde o dopisy co do formy osobní a jejich obsah je smíšený; vedle žádosti o pomoc při získání příslušných vakcín (…) obsahují osobní sdělení určená pouze jejich adresátům, která vyplývají z toho, že se tito adresáti s prezidentem republiky osobně znají,“ uvedl na svém webu iRozhlas.cz.

Ten také oslovil odborníka na ústavní právo z Masarykovy Univerzity v Brně Jakuba Smíška. Ten s uvedeným postupem Hradu nesouhlasí. „Dopisy by obecně měl poskytnout. Pokud obsahují pasáže, které jsou osobní povahy, je nezbytné, aby jejich případné začernění bylo řádně odůvodněné a přiměřené,“ řekl.

Odpovědi nemůže Hrad zveřejnit, nejsou totiž písemně

To jsou dopisy, které zaslal prezident Miloš Zeman. Ale ani kopie oněch pozitivních odpovědí nejsou k dispozici. „Odpovědi prezidenta Ruské federace a prezidenta Čínské lidové republiky zatím zaslány nebyly, ale záležitost, které se dopis prezidenta týkal, je podle našich informací, které ale nemáme písemně, řešena kompetentními orgány Ruské federace a Čínské lidové republiky a České republiky,“ uvedl totiž dále Pelikán.

Zpravodajský web se snažil zjistit více informací o tom, jakým tedy konkrétním způsobem bylo na dopisy odpovězeno a na základě čeho je může prezident považovat za pozitivní. Zeptal se tak hradního Mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten však neodpověděl ani po několika opakovaných výzvách.

Autor: Markéta Krejčí



Související články