Prodělali jste covid? Možná jste o teď o něco hloupější

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
covid pacient
Zdroj: Shutterstock

Covid-19 je nemoc, která nepřináší jen krátkodobé problémy, ze kterých se dá pomocí léků a odpočinku dostat, ale má také vliv na naši inteligenci. To alespoň tvrdí studie Eclinical Medicine, jež se zabývá působením covidu na lidské tělo i psychiku. Její výsledky zveřejnila i Česká televize.

Zvracení, teploty, kašel, potíže s dýcháním a bolesti kloubů. To jsou příznaky nemoci, se kterou se už rok a půl potýká téměř celá planeta. Jenomže málokdo ví, jaký může mít průběh onemocnění vliv na inteligenci člověka.

Až o 7 bodů nižší IQ. Takové jsou podle zahraničních vědců výsledky u mnoha lidí, kteří si covidem prošli. Týká se to především těch, u kterých byl průběh nemoci závažný, a potřebovali tak hospitalizaci.

Problémy s plánováním a řešením komplikací

Podle ČT24 se inteligenční změny projevily především v oblasti řešení problémů nebo uvažování nad složitými situacemi. Britská studie zkoumala celkově 81 337 lidí, z nichž skoro 13 000 bylo infikováno koronavirem.

Právě u těch se projevilo snížení inteligence, o čemž vypovídají IQ testy, které vědci nechali tyto osoby vyplnit. „Tyto výsledky souznějí se zprávami o dlouhém covidu, kdy jsou běžné mozková mlha, problémy se soustředěním a potíže s nalézáním správných slov,“ píše se ve studii.

U lidí, kteří koronavirovou infekcí pouze prošli, nebyly výsledky tak katastrofální. U těch, kteří potřebovali hospitalizaci, a především pak u těch, kteří skončili na plicní ventilaci, byl ale téměř ve všech případech zaznamenán velký rozdíl v jejich inteligenci před a po nemoci.

Výzva k dalšímu zkoumání

Ačkoli studie tvrdí, že by se prozatím neměly z jejích výsledků vyvozovat velké závěry, je to podle vědců minimálně podnět k dalšímu zkoumání následků nemoci na lidské zdraví a psychiku.

Podle Sky News navíc pouze 275 účastníků dokončilo celkově testy jak před nemocí, tak i po ní. I na částečně vyplněných testech se sice dá stavět, ale výsledky nikdy nebudou stoprocentní. Vědci v tomto případě staví závěry především na velkém množství zkoumaných subjektů.

Na studii se podíleli především britští vědci z londýnské Královské univerzity, kteří se ale zároveň radili s kolegy z mnoha dalších zemí. Otištěna byla teprve nedávno v časopise The Lancet.

Zdroj: ČT24, The Lancet

Autor: Šárka Cvrkalová



Související články