Před deseti lety bylo v celé Evropské unii lidí starších 65 let něco kolem 17 procent. Z loňského roku už se bavíme o celé 1/5 lidí, kteří přesáhli tuto věkovou hranici. Jinak tomu to není u nás, v Česku je dynamika stárnutí mírně nadprůměrná. S informací přišel Eurostat.
Odborníci už mnoho let nazpátek předpovídali trend, že lidská populace v Evropské unii stárne čím dál rychleji. A státy by na tuto situaci měly co nejrychleji zareagovat. Za posledních 10 let se poměr lidí ve věku 65 let a více zvýšil o 20 procent. Jedná se o nejvyšší číslo v historii.
Populace v celé unii se za posledních několik let zvýšila o několik procentních bodů. Před deseti lety bylo číslo na hodnotě 17,5 procent. Minulý rok se tato hodnota zvýšila už na téměř 20 procent. „Podle Českého statistického úřadu ze zastoupení seniorů v tuzemské populaci bude zvyšovat až do roku 2059, kdy dosáhne 30 procent. Pak česká populace začne „mládnout,“ uvádí ven CNN.
Trend stárnutí se zastaví v roce 2059, v tom samém roce se počet důchodců ve věku 65+ let dostane na procentní číslo 30. Podle mnohých v následujících letech naopak začne populace mládnout s tím, že by se opět mělo jednat o dlouhodobý vývoj.
Trh se bude muset přizpůsobit.
„Bude se měnit pracovní trh, kdy se sníží podíl mladých a tvárných zaměstnanců, kteří jsou nyní často firmami preferováni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom společnosti BH Securities, Štěpán Křeček. Svůj podíl modle něho na tom má i vysoký úspěch medicíny, kdy se lidé dožívají vyššího věku. Podíl na to mám i lepší životní prostředí i životní styl. Každopádně trh si s tímto trendem bude muset poradit.
Dotkne se to i dosavadních nabídek jednotlivých služeb a výrobků. Firmy se budou muset kompletně přeorientovat a zaměřit se na jiné potřeby zákazníka. „Vzhledem k rostoucímu počtu seniorů se bude zvyšovat také jejich celková kupní síla, kterou si výrobci zboží a poskytovatelé služeb nebudou moci dovolit ignorovat. Je to velká výzva pro jejich marketing a test schopností změnit nabídku tak, aby této skupině vyhověli,“ dodal Křeček.
Citelně se to dotkne i důchodového a penzijního pojištění obyvatel. Aby se udržely a nezhroutily se, budou se muset v čas nastavit nová opatření. Mezi nejpřijatelnější teorie spadá například snížit objem vyplácených důchodů, zkrátit rovnou zkrátit dobu, po kterou budou všechny důchody vypláceny. Což v konečném důsledku znamená, že se bude navyšovat hranice odchodu do důchodu.
Do důchodu v pozdějším věku
Podle Křečka by nemělo ale docházet k zvyšování daňové či odvodové zátěže a nezapomínat i na jiné sektory. „Měli bychom se řídit doporučeními OECD pro penzijní reformu, která hovoří zejména o odsouvání okamžiku odchodu do penze,“ uvedl pro CNN Štěpán Křeček. Následně informace doplnil i tím, že peníze by se měly investovat do vzdělání, dle něho je budoucnost ve vzdělávací ekonomice.
Dle slov ekonoma BH Securities ale může dojít k problému, kdy pro starší lidi, v důsledku prodlužování odchodu do důchodu, nebudou mít možnosti a příležitosti najít pracovní pozice. Na to reagoval ekonom Křeček: „Jejich zkušenosti jsou pro firmy benefitem, hlavně v řídících pozicích.“
Z nejnovějších dat Eurostatu vyplývá, že největší podíl seniorů žije v Itálii, a to 23,2 procenta. S 22,3 procenta následují shodně Řecko a Finsko, dále Německo (21,8) a Bulharsko (21,6). Nejnižší podíl lidí ve věku 65+ žije v Irsku (14,4) a Lucembursku (14,5). V poměrně příznivé situaci se nachází také Slovensko (16,6) nebo Kypr (16,3).
Autor: Ivan Glaser
