V etiopském regionu Tigraj válčí již šestým měsícem armáda pod taktovkou vlády proti Tigrajské lidově osvobozenecké frontě. Co to pro zemi znamená a jak to v regionu aktuálně vypadá? Přinášíme vám náhled na mrazivou situaci v Africkém rohu.
V tigrajském regionu na severu Etiopie válčí armáda pod vedením vlády proti Tigrajské lidově osvobozenecké frontě (TPLF) od loňského září.
TPLF totiž minulý rok oznámila politickou kandidaturu a vzápětí napadla jednu ze základen armády. Premiér země Abiy Ahmed však na situaci místo klidné cesty reagoval vysláním vojáků do regionu, což odstartovalo dlouhotrvající masakr, na který doplácejí zejména tamní obyvatelé.
„Ostatky požírají hyeny“
Deník The Guardian přinesl děsivé svědectví jedné z tamních jeptišek, které se snaží starat o lidi, již kvůli válce ztratili své domovy, a jsou tak nuceni žít v táboře pro vnitřní uprchlíky v hlavním městě Tigraje, Mekele.
„V porovnání s ostatními místy v regionu je to tu lepší, ale pořád tu v jedné místnosti žije třeba 40–65 lidí. Celkem jich tu je něco mezi třemi a šesti tisíci. Dohromady tu jsou čtyři záchody pro muže a čtyři pro ženy. Hygiena je velmi chudá, voda není vždy k dispozici a jídlo nebo léky je velmi těžké najít,“ řekla pod podmínkou anonymity pro The Guardian jeptiška.
Ve své výpovědi popsala to, jak se vše událo z ničeho nic. „Když si vzpomenu na naše životy před rokem, měli jsme mír a znaky pokroku ve všech oblastech, v distribuci vody i komunikačních systémech,“ řekla. Současná situace je oproti tomu k nepoznání.
„Ostatky mrtvých lidí bývají ponechány a snědeny hyenami bez důstojnosti ke zpopelnění,“ uvedla.
„Znásilňují tu jak osmileté holčičky, tak dvaasedmdesátileté ženy… Děje se to před rodinou, před manželem, na veřejnosti, přede všemi. Uřezávají jim ruce i nohy, všem stejně… Ať už to dělají etiopští nebo eritrejští vojáci, je to hrozné. Přemýšlím, jestli jsou to vůbec lidi,“ popsala chování vojáků v zasaženém regionu.
Od Nobelovy ceny za mír k diktatuře
Etiopská vláda měla s TPLF rozepře dlouhodobě, málokdo však čekal, že by mohly přerůst v něco takového.
„Nějaké náznaky tu vloni byly: uzavíraly se některé silnice, rozpočet pro region se zmenšil, a když jsme tu měli invazi kobylek, vláda nám nijak nepomohla… Takže tu bylo mnoho diskriminace, ale válka? Války přišla tak znenadání,“ řekla jeptiška.
V roce 2018 se přitom stal premiérem druhé největší africké země Abiy Ahmed, který ihned po zvolení v zemi provedl celou řadu uvolňování a reforem. Propustil například všechny vězněné novináře a aktivisty, zliberalizoval obchodní politiku nebo uklidnil vztahy s Eritreou.
Ahmed si za své počínání dokonce vysloužil Nobelovu cenu za mír. Postupně si však podle mnoha obyvatel a pozorovatelů začal osvojovat autoritářské praktiky a zahájil tvrdou kampaň proti svým odpůrcům či novinářům.
Deník The New York Times (TNYT) například minulý týden upozornil na bezdůvodné zadržení jednoho reportéra. Jednomu z novinářů TNYT pak byla odebrána novinářská licence poté, co informoval o sexuálním zneužívání vojáky v Tigraji. Většina lidí viní také právě Ahmeda z rozpoutání války na severu země.
Autor: Petr Hejčl
