Všichni řeší úložné prostory. Zvířatům je nadělila příroda

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Chipmunek
Zdroj: Shutterstock

Lidé neustále vymýšlejí originální úložné prostory, obzvlášť když mají menší obydlí. Zvířata takové problémy nemají. Příroda jim je totiž rovnou nadělila.

Od vaků samců mořských koníků po tváře veverek. Takové úložné prostory jsou pro zvířata přínosné. Pomáhají jim rodit, schovat mládě, nosit nástroje nebo shromažďovat potravu.

Anglická biologická antropoložka Alice Robertsová často zesměšňovala nedostatky lidské formy, až jí v roce 2018 dali kolegové za úkol vylepšit části lidského těla.

Při hledání inspirace ve zvířecí říši zjistila, že by se nám spousta těchto úložných prostorů na našem těle opravdu hodila. O její práci píše web National Geographic.

Mořský koník

U mořských koníků opravdu dělá chlap tvrdou práci. Samice totiž vkládá vajíčka do samce, který je chová v takzvaném plodovém vaku. Po čtrnácti až osmadvaceti dnech tak samec „porodí“ přímo do vody až jeden a půl tisíce plodů.

Vydra mořská

Vydry mořské mají ve svém kožíšku v podstatě takovou kapsu, která jim může sloužit jako úložiště pro potravu nebo jejich speciální příbor. Vydry totiž mají pod předloktím kapsy volné kůže. Tam si mohou uschovat svůj oblíbený kámen, který používají k otevření měkkýšů. Stejně tak si tam mohou schovávat potravu „na potom“.

Ježura

Ta se umí přitulit, až to bolí. Samice ježury chrání svá vajíčka, kterým se po vylíhnutí říká pinčlové, v dočasném váčku vytvořeném stahováním břišních svalů. Pinčl tam zůstane schovaný před nepřáteli, dokud se mu nevyvinou ostré trny k obraně a ochraně.

Vombat

Stejně jako ostatní samice vačnatců má i samice vombata vak, ve kterém její mláďata začínají nový život. Na rozdíl od ostatních má však její vak otevírání od středu dozadu. Díky tomu nehází nohama do vaku prach a uchrání tak své vyvíjející se děti před špínou.

Čipmank

Čipmankům slouží jejich tváře jako tašky na potraviny. Kdyby lidé měli taky takové, byl by vyřešen problém s igelitkami v oceánech. Čipmankové jsou jeden z nejmenších členů rodiny veverek a tváře si mohou naplnit tak, až jsou téměř stejně velké jako jejich tělíčka. Nosí si tak jimi jídlo do své nory, kde se zásobami musejí přežít celou zimu.

Zdroj: National Geographic

Autor: Julie Bordášová



Související články