Jedno ze stanových městeček v Praze končí. Lidé z Malešic se přestěhují do Troji

Během uprchlické krize, která byla způsobena válkou na Ukrajině, byla v Praze otevřena dvě stanová městečka. Ta měla prchajícím lidem zajistit dočasný azyl. Jedno z nich, to v Malešicích, se během příštího týdne zcela uzavře. Podle mluvčího už o něj totiž není zájem.

V úterý 26. července ukončí svou činnost stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražských Malešicích. Informovalo o tom hlavní město Praha na svých webových stránkách. Nadále tak bude fungovat pouze městečko umístěné v Troji.

Městečka byla jen provizorním řešením

Podle pražského primátora se jednalo o nevyhnutelnou skutečnost. Tyto ubytovací kapacity byly totiž už od počátku zamýšleny spíše jako nouzové řešení.

„Otevření stanových městeček jsme vnímali jako krajní a dočasné řešení, ke kterému jsme přistoupili kvůli velkému počtu příchozích uprchlíků do přetíženého hlavního města,“ uvedl podle oficiální tiskové zprávy Zdeněk Hřib.

„Jedno z nich sloužilo jako čekárna asistenčního centra, druhé poskytovalo nouzové přístřeší pro lidi, kteří neměli kam jinam jít,“ vysvětlil šéf pražského magistrátu.

Lidé z Malešic se přesunou do Troji

Situace se ale podle něj natolik zlepšila, že další provoz obou těchto zařízení už není potřeba. „Situaci se nám podařilo dostat pod kontrolu, proto zůstane v provozu už jenom jedno z městeček,“ doplnil na závěr primátor.

Obě městečka se nyní budou spojovat dohromady. „Počty klientů v obou městečkách v posledních týdnech výrazně klesají a ke dni 27. července je plánováno spojení obou stanových městeček do areálu v Troji,“ řekl podle Novinek mluvčí Prahy Vít Hofman.

Čtěte také:

Přes dvacet let trvající spor o vepřín v Letech je u konce. Demolice bude zahájena v následujících dnech a poté začne stavba nového památníku

Většinou tam byli ubytováni Romové

Stanové městečko bylo v Malešicích postaveno na konci letošního května. Důvodem jeho vybudování byl tehdy nápor přicházejících ukrajinských uprchlíků, který byl v metropoli výrazně silnější než v ostatních regionech České republiky.

Kapacitu 150 lůžek tehdy naplnili především ukrajinští Romové s maďarskými doklady, kteří se často zdržovali na tuzemských nádražích. Mnoho z nich mělo dvojí občanství a na dávky v České republice tak neměli nárok.

Zdroj: Praha, Novinky, Přehledně24

Autor: Markéta Mladá