Odborům ČT se nelíbí propouštění zaměstnanců. Stávková pohotovost platí od čtvrtka

od Raina Tomanová
2 minuty čtení
petr dvorak ceska televize
Zdroj: ROBERT KLEJCH / CNC / CNC / Profimedia

Odbory vyhlášenou stávkovou pohotovostí chtějí poukázat na to, že se jim nelíbí nejen propouštění zaměstnanců, ale také uzavření ostravské pobočky České televize. Už na konci května totiž generální ředitel Petr Dvořák poukázal na to, že se budou utahovat kohoutky.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost od čtvrtka 23. června a je neomezená. Situace je podle nich neúnosná a nechtějí se přít o to, že určitá opatření jsou na místě. Jak uvedl web MediaGuru, návrhy generálního ředitele ale nepovažují za optimální řešení.

Propouštět se začne ve druhé polovině roku

Podle odborů se tak může snížit kvalita služeb, které lidem poskytují, a také to bude mít dopad na mzdy zaměstnanců. K propouštění má přitom dojít už ve druhé polovině letošního roku, kdy se bude rušit asi 50 pracovních míst.

„Rušeny mají být pracovní pozice, které jsou z hlediska činnosti ČT unikátní. Požadujeme analýzu avizovaných úspor a budoucího působení média veřejné služby, že vedení ČT hledá úspory smysluplně,“ uvádí odbory v prohlášení.

Velká část výroby pořadů se navíc přesune do TS Brno, protože TS Ostrava se v nejbližší době nebude rekonstruovat, jak bylo slíbeno. Peníze se budou muset použít na něco jiného. I s tím odbory nesouhlasí. „Televizní studio Ostrava je přitom součástí regionální identity a jeho omezování ovlivní i zaměstnanost v regionu.“

Škrty proběhnou v následujících letech

Generální ředitel Petr Dvořák uvedl, že chce ušetřit 910 milionů korun. Bude se tak propouštět až 250 lidí, omezí se výroba pořadů nebo se sníží počty kanálů České televize. Zruší se například kanál pro seniory ČT3, jak jsme psali zde.

Stávkovou pohotovostí chtějí odbory apelovat na vedení ČT, na Radu ČT a chtějí zahájit jednání o financování celé České televize. Jestli bude mít stávková pohotovost nějaký smysl, ale nikdo z nich netuší.

Do finančních problémů se dostala Česká televize i Český rozhlas hlavně kvůli tomu, že reálně klesla hodnota koncesionářského poplatku. Částka 135 korun každý měsíc se nezvyšovala od roku 2008. Navýšit ji přitom mohou pouze poslanci, připomněl server iDNES.

Zdroj: MediaGuru, Hospodářské noviny, iDNES, Přehledně24

Autor: Raina Tomanová



Související články