Společnost PAQ research se ve svých výzkumech zaměřuje na život ukrajinských uprchlíků v České republice. Zejména na jejich zaměstnanost a finanční situaci. Z toho aktuálního vyplynulo, že více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků si v Čechách našla práci, ale kvůli nízkým platům jich je 50 procent na hranici chudoby.
Projekt Hlas Ukrajinců, který přináší zprávy o zaměstnanosti, práci, bydlení a chudobě uprchlíků z Ukrajiny, vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR.
Dotazování probíhalo ve dnech 9. listopadu 2022 až 12. prosince 2022 v 1 634 domácnostech uprchlíků, ve kterých dohromady žije 4 870 osob. Výzkum byl dále podpořen UNICEF ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Kvalifikovaní, ale pracují manuálně a za nízkou mzdu
Jedná se již o osmou zprávu tohoto typu a data ukazují, že zaměstnanost uprchlíků roste. Zatímco v srpnu pracovalo 43 % dotázaných, v prosinci to již bylo 51 %. Někteří z uprchlíků pracují stále na dálku pro ukrajinského zaměstnavatele a svou práci kombinují se zaměstnáním v ČR.
Zdroj: Paqresearch.cz
Z výzkumu však dále vyplynulo, že Česko neumí využívat potenciál uprchlíků z hlediska jejich kvalifikace. Většina z nich pracuje navzdory vzdělání na pomocných profesích a průměrně bere 154 korun čistého za hodinu. Kolem 77 % z dotázaných pak bere méně než 150 korun na hodinu.
„Potřebujeme urychlit možnost uznávání kvalifikací a posílit motivaci uprchlíků i zaměstnavatelů k rekvalifikacím. Dlouhodobě také vidíme menší pracovní aktivitu u uprchlíků s předškolními dětmi, což souvisí s nedostatečnou kapacitou mateřských škol. Potřebujeme výrazně posílit kapacity dětských skupin a mateřských školek, a to zejména v přetížených městech,“ popsala získaná data analytička PAQ Research Martina Kavanová.
Překážkou je jazyk
Důvodem nízkého využití potenciálu uprchlíků je jejich neznalost českého jazyka. 38 % zaměstnaných uprchlíků neumí česky vůbec. Důvodem jsou dle nich finance a nedostatek času.
Zřejmým výsledkem tohoto šetření je tedy nutnost posílit vzdělávání uprchlíků v českém jazyce. Z dotázaných navštěvuje kurz češtiny jen 35 %.
„Stát by měl motivovat zaměstnavatele, aby Ukrajincům umožňovali se jazykově vzdělávat v pracovní době, například příspěvkem na mzdu v dané době či uznatelnými daňovými náklady,“ dodává k tomu sociolog Daniel Prokop, který na svém twitteru na výzkum reagoval.
Ukrajinští uprchlíci různých kvalifikací často končí v méně kvalifikované manuální práci. Na čas OK, ale od léta se to moc nemění. Stát by s nimi měl být kontaktu a pomáhat s jazykovým vzděláváním a dalšími bariérami. /1https://t.co/sQcwQGRX7m pic.twitter.com/ty4pAMhHga
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 2, 2023
Humanitární dávka za rok skončí
Výsledky také ukazují, že 58 procent uprchlíků se nachází pod hranicí příjmové chudoby. Většina z nich je pak závislých na humanitární dávce, která je prvních pět měsíců 5000 korun a poté se snižuje na 4 620 korun dospělým a 3320 korun dětem.
Pokud bychom finanční situaci uprchlíků převedli do kontextu s českými občany, tak téměř dvě třetiny uprchlíků si nemohou koupit většinu běžných potřeb, zatímco u Čechů se jedná jen o 2 procenta.
Tato dávka by však dle ministra práce a sociálních věcí měla skončit k 1. lednu 2024. „Chtěl bych, aby tito lidé byli účastníky standardního sociálního systému. Dvojkolejnost, kterou máme, není dobrá,“ řekl Jurečka pro Seznam Zprávy.
Uprchlíci tak budou zapojeni do českého sociálního systému a budou žádat o stejné dávky, na které mají nárok čeští občané.
Uprchlíci českému trhu pomáhají
Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) nejvíce na pracovním trhu pomáhají Ukrajinci v Polsku, za kterým v těsném závěsu následuje Česká republika a Estonsko.
„Odhadujeme, že ukrajinští uprchlíci by mohli do konce roku 2022 zvýšit počet pracovních sil v Evropě přibližně o 0,6 procenta a o 2,7 procenta v zemích s největším počtem příchozích, kde ukrajinští uprchlíci zmírní nedostatek pracovních sil,“ uvádí zpráva MMF z loňského prosince.
Dle dat ministerstva práce a sociálních věcí aktuálně pracuje zhruba sto tisíc ukrajinských uprchlíků, u nichž jsou největší výzvou zejména jazyk a také zajištění školek.
„Často chtějí pracovat na zkrácený úvazek, protože se starají o děti. Samozřejmě to jsou obrovské výzvy, zajistit školky a nejrůznější instituce,“ uvedl pro Českou televizi viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
V Česku nastoupili uprchlíci zejména na pozice, které se dlouhodobě nedařilo zaplnit. Ale až 70 procent z uprchlíků se chce vrátit zpět na Ukrajinu. Dle Rafaje to bude velký zásah pro tuzemský trh práce.
Zdroje: PAQ research, Aktuálně, Česká televize, Seznam zprávy, Twitter
Autor: Soňa Jiroutová
