Lidé se obávají vzniku sraženin po očkování. Předseda Sdružení praktických lékařů to nevidí tak černě

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Ockovani covid
Zdroj: shutterstock.com

Krevní sraženina je pravděpodobněji nejskloňovanější vedlejší účinek vakcín proti koronaviru od firmy AstraZeneca a nyní i Johnson & Johnson. Ačkoliv výrobci uvádějí výskyt této komplikace jako „velmi vzácný“, státy je pomalu, ale jistě přestávají používat.

Podle dosavadních dat se trombóza, tedy žilní srážení krve v cévách a srdci, objevuje u pěti lidí z milionu. Což není příliš vysoké číslo.

Mnohem větší pravděpodobnost je, že dojde ke vzniku sraženiny právě při a po prodělání nemoci covid-19.

Trombóza po covidu, antikoncepci i dlouhém letu

Nová studie Oxfordské univerzity uvádí riziko vzniku trombózy až u 39 lidí z milionu lidí nakažených koronavirem.

U pacientů se také často objevuje cévní mozková příhoda, která je právě způsobená sraženinami, a to dokonce až po prodělání nemoci. Z tohoto důvodu se v některých případech podávají pacientům léky na ředění krve i několik měsíců po vyléčení.

Značné riziko vzniku trombózy se uvádí také při používání hormonální antikoncepce. Pro Lidové noviny se k této skutečnosti vyjádřil Petr Křepelka z Ústavu pro péči o matku a dítě.

„Uvádí se, že mladé a zdravé ženy mají hlubokou žilní trombózu v incidenci jeden případ na deset tisíc žen za rok. U těch, co užívají kombinovanou hormonální antikoncepci, se toto riziko zvyšuje tři až sedminásobně. Tedy žilní trombózou onemocní přibližně sedm žen z deseti tisíc,“ řekl.

Ale například i sezení v letadle zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny. Ta se v tomto případě objevuje u zdravých lidí v pravděpodobnosti pod jedno procento. To je ale stále víc než při anticovidové vakcinaci.

Sraženina se může objevit u kohokoliv

Trombóza je zkrátka onemocnění, které se může objevit i u zdravých lidí bez návaznosti na medikaci. Samozřejmě má na její vznik vliv věk, vrozené dispozice, obezita a celková kondice pacienta.

„Lidem se zkrátka tyto věci dějí. Číslo u vakcinovaných není dramaticky vyšší než to, co vidíme u normální populace. Čímž to nechci bagatelizovat, je potřeba se tím zabývat, minimalizovat rizika,“ vyjádřil se pro Lidovky.cz Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Autor: Markéta Krejčí



Související články