O České republice se píše v zahraničí. Pomalé očkování, obrovské množství nakažených a nepovolené shromažďování

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
ockovani pomale
Zdroj: Profimedia

Česká republika se dostala na titulní strany zpravodajského webu Balkan Insight. Bohužel ne příliš v dobrém. Článek popisující postoj k očkování v České republice, na Slovensku, Maďarsku a Polsku se pozastavuje nad tím, kolik je u nás odpůrců očkování. Překvapuje je rovněž pomalá rychlost celkového procesu a špatná epidemiologická situace, kterou podle listu ještě zhoršujeme neopatrným a nezodpovědným shromažďováním se.

Server balkaninsight.com se pozastavuje nad tím, že téměř polovina Čechů má v plánu odmítnout očkování proti koronaviru. To i přes naši velmi špatnou epidemiologickou situaci a i přes fakt, že u nás nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky vakcíny.

Autor dále upozorňuje, že jsme zaznamenali rekordní počet nových případů pozitivních na covid-19, a to 17 668, což nás učinilo nejhoršími ve světě.

„To mělo za následek, že opozice vyzvala předsedu vlády Andreje Babiše, aby požádal sousední země o lékařskou pomoc, zatímco krematoria začala přepravovat těla po republice,” uvedl.

Lidé se sešli před úřadem vlády bez roušek a rozestupů

Zahraniční tisk rovněž velmi zaujala zpráva o demonstraci, která se konala 10. ledna před úřadem vlády.

Sešlo se na ní kolem 3000 lidí a vystupoval zde například bývalý prezident Václav Klaus či zpěvák Daniel Landa.

Paralela s druhou světovou válkou? Spíše neznalost

Pozornosti neušel ani skandál s Davidovými hvězdami, které měli někteří protestující připnuté. Chtěli podle nich upozornit na paralelu mezi perzekucí občanů odmítající očkování a Židů v době druhé světové války.

„Židovské skupiny navrhly, aby demonstranti navštívili jeden z bývalých koncentračních táborů v regionu, aby se tam vzdělávali,” uvedl Balkan Insight na závěr.

Balkan Insight je webový portál, kam přispívají nezávislí profesionální redaktoři z celé Evropy. A zabývá se děním především v Albánii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Kosovu, Severní Makedonii, Moldavsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku. Od 2019 se pak rozšířilo o Ukrajinu, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Autor: Markéta Krejčí



Související články