V neděli 12. dubna skončí v Česku nouzový stav, který trval déle jak půl roku. Nahradí ho však jiný právní rámec – pandemický zákon, na jehož podobě se zákonodárci dohodli letos v únoru. Ten neumožňuje omezit volný pohyb osob, a celkově tak dojde k částečnému rozvolnění současných pravidel. Právníci ale upozorňují, že pokuty za jejich nedodržování mohou být i vyšší než doposud.
Nouzový stav vyhlašuje vláda na základě schválení Poslaneckou sněmovnou. Ten současný platí v Česku od 5. října.
Nouzový stav umožňuje vládě zavádět různá opatření proti šíření nemoci covid-19, která by jinak vyhlašovat nemohla. Mnoha kritikům a členům opozice však vadí to, že v zákonu o nouzovém stavu je zakotveno mnoho pravidel, které se současnou situací vůbec nesouvisejí.
Co se změní?
V únoru proto parlament schválil pandemický zákon, což je právní rámec, který upravuje speciální vládní pravomoci na míru pro současnou krizi spojenou s šířením nemoci covid-19.
Pandemický zákon, na rozdíl od nouzového stavu, neumožňuje omezit volný pohyb. Od neděle, kdy bude nouzový stav nahrazen právě pandemickým zákonem, se tak zruší zákaz cestování mezi okresy a vycházení 21. hodině.
Zakázat noční vycházení nebo jiným způsobem omezit svobodu pohybu budou moci však i nadále jednotliví hejtmani, pokud vyhlásí stav nebezpečí.
Podle pandemického zákona vláda také nemůže uzavřít hranice, což je krok, ke kterému se uchýlila loni na jaře.
Mezi opatřeními, která zůstanou i nadále platná, pak bude například povinnost nosit ochranu dýchacích cest na všech veřejných místech a respirátor třídy FFP2/KN95 nebo vyšší ve většině vnitřních prostor, včetně hromadné dopravy.
Od neděle 12. dubna bude nově také povoleno shlukování až 10 osob ve vnitřních prostorech a 20 venku.
Stejně jako nouzový zákon bude muset i ten pandemický schválit Poslanecká sněmovna, která ho následně může i zrušit.
Vyšší pokuty?
Pandemický zákon zároveň umožňuje jeho porušení pokutovat do výše až milionu korun u fyzických osob a tří milionů u osob právnických. „Myslím si, že některé (pokuty) budou stejné, a některé dokonce vyšší,“ řekl ústavní právník Jan Kyselka serveru Blesk.
Právník Pavel Sorokáč zase řekl, že si myslí, že k nejvyšším trestům budou úřady sahat až po opakovaných porušeních.
„Přestupky se budou zapisovat do rejstříku přestupků a na základě toho bude samozřejmě přehled o tom, kdo se jak chová. A podle toho se budou ukládat tresty,“ uvedl podle CNN Prima News.
Autor: Petr Hejčl
