V České republice se pomalu rozvolňuje. Vláda představila svůj šestibodový scénář, který jí v tom má napomoci. Co však nepředstavila, je scénář, kterého se bude držet, pokud se situace začne opět zhoršovat. Podle epidemiologů je to velký problém. Pro server Lidovky.cz o tom promluvili odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).
Česko dál uvolňuje koronavirová opatření. V pondělí se vrátí do lavic žáci základních škol, dokonce se mají otevřít i zbývající obchody a služby. Odborníci z MeSES se však obávají, že je na takové jednání ještě příliš brzo.
Podle nich je varovným signálem, že opět začíná pomalu růst reprodukční číslo. To se v minulém týdnu zvýšilo z 0,8 na 0,9, a to ještě před tím, než se mohla projevit aktuální rozvolnění. A v některých krajích je dokonce jeho hodnota již 1. To indikuje nárůst epidemie.
Dále také varují, že ačkoliv u nás stále klesá počet nakažených, tak číslo určující počet nakažených na sto tisíc obyvatel je u nás vysoké. K 5. květnu uvádí ministerstvo zdravotnictví hodnotu 123, což je stále nejhorší číslo v Evropě. Navíc vláda slibovala, že začne rozvolňovat, až bude hodnota tohoto čísla 100, což tedy nedodržela.
Otevření škol, obchodů i služeb naráz — spíše nezodpovědnost
Podle Ruth Tachezy z MeSES může být toto jednání vlády nebezpečné. Situace je podle ní příliš nestabilní, než aby docházelo k takto velkému rozvolňování. Dalším problémem podle ní je, že se otevírá příliš mnoho sektorů naráz. „Opakovaně jsme říkali: pojďme začít s tím, co je prioritou pro všechny – tedy školy. Ale nemůžeme si myslet, že jsme v situaci, kdy můžeme otevírat vše ostatní,“ uvedla Tachezy pro server Lidovky.cz.
Podle odborníků by bylo vhodnější otevřít jednu část a vyčkat, jak se změní epidemiologická situace. Nyní, když se otevřou školy, obchody i služby, půjde jen s obtížemi hodnotit, která část měla na vývoj koronavirové situace u nás největší vliv. Už vůbec nepůjde vývoj jakkoliv předpovídat.
„Uvědomujeme si, že ta omezení jsou těžká, ale musíme se dívat dopředu dále než týden a na všechny části života najednou. Pokud se předčasně otevře jedna oblast, hrozí, že se naopak zase zdrží ostatní balíčky,“ doplnil výzkumník Oxfordské univerzity Jan Kulveit. Podle skupiny pro epidemické situace by pomohlo, kdyby měla vláda jak uvolňovací systém, tak ten „zpřísňovací“.
Rozvolňování jako předvolební kampaň
Otázka, proč vláda jedná takto zbrkle, je nasnadě. Lidé jsou už unaveni trváním omezení a jejich ochota je dodržovat pomalu klesá. Stále více je možné v ulici potkat lidi bez roušek. V obležení jsou často i výdejová okénka, a ačkoliv jsou zahrádky stále zavřené, jsou u nich často vidět postávající či sedící lidé. Vláda se tak zřejmě cítí pod tlakem. Nezanedbatelný je i fakt, že se pomalu blíží sněmovní volby a uvolňovat opatření bude jistě populárnější než je zpřísňovat.
Před tímto postupem ovšem Tachezy důrazně varuje. „Nelze jednat tak, že když lidé opatření nedodržují, tak raději vše otevřeme,“ uvedla. Podle ní máme nakročeno k opakování situace z loňského léta i z letošních Vánoc. Vláda tehdy pod tlakem otevřela obchody, služby a restaurace. Následkem toho byly přeplněné nemocnice, nedostatek lůžek s ventilací a kolabující personál.
Můžeme předpokládat, že vláda začíná do značné míry spoléhat na očkování. Je tedy možné léto přeci jen trochu uvolnit. Podle odborníků je to ale příliš velký optimismus. Očkování podle nich může začít ve společnosti nějakým způsobem působit, až když je naočkováno minimálně 70 procent obyvatelstva. U nás má prozatím obě dávky vakcíny zhruba 10 procent obyvatel.
Autor: Markéta Krejčí
