Vedlejší účinky po očkování. Proč se vyskytují a kdy byste se měli bát

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Vakcina koronavirus
Zdroj: Shutterstock

Zimnice, bolesti hlavy a únava po očkování jsou naprosto normální. Reakce se ale mohou divoce lišit a neodrážejí to, jak by váš imunitní systém reagoval na infekci covid-19. Jak to je doopravdy s vedlejšími účinky? Odpovědi hledal i web National Geographic.

Nežádoucí účinky mohou být odstrašujícím prostředkem, který lidem zabrání v očkování. Nedávné studie ukazují, že některé vedlejší účinky, dokonce i ty z vakcín proti koronaviru, nejsou způsobeny vakcínou, ale našimi vlastními obavami.

Vedlejší účinky jsou naprosto běžné

Příkladem přehnaných obav je to, že ve studiích vakcíny Pfizer si dvacet tři procent lidí ve věku šestnáct až padesát pět let, kteří dostávali placebo, stěžovalo na únavu po druhém vpichu a čtyřiadvacet procent zaznamenalo bolesti hlavy.

Studie naznačují, že až sedm z deseti lidí, kteří dostanou druhou dávku, má nějaký druh vedlejšího účinku. Někteří pociťují bolesti v místě vpichu, jiní pak mají kopřivku, zimnici, horečku nebo únavu. Přesto jde pouze o mírné a dočasné reakce, které zmizí během několika dní.

Okamžitá reakce na vakcínu proti koronaviru je způsobena imunitním systémem. Když člověk dostane vakcínu, na místo vpichu dorazí závan bílých krvinek nazývaných makrofágy a neutrofily a ty začnou produkovat chemikálie nazývané cytokiny. Tato reakce vyvolává širokou škálu příznaků, od zánětů a otoku v místě vpichu až po horečku, únavu a zimnici.

Ne každý má po očkování nežádoucí účinky. „Někteří se cítí dobře po obou dávkách. Vědci opravdu nevědí, proč tomu tak je,“ říká Sujan Shresta, imunoložka z Centra pro infekční nemoci a výzkum vakcín v Kalifornii.

Očkování se není třeba bát

I když nemáte silné vedlejší účinky, vakcíny stále dělají svou práci, protože skutečná práce imunitního systému a vakcín probíhá během druhé fáze imunitní odpovědi. Během této fáze protein generovaný vakcínou trénuje B-buňky na produkci protilátek, které odpovídají viru, a T-buňky vyhledávají a ničí infikované buňky. Poskytnutí této dlouhodobé ochrany před virem však trvá dny až týdny.

Přesně to je také důvodem, proč lidé reagují na druhou dávku hůře. Tři týdny po první dávce je váš imunitní systém aktivován a B-buňky a T-buňky jsou připraveny k boji. Na druhou dávku reaguje jak vrozený, tak i adaptivní imunitní systém.

Stále však nikdo nedokáže určit, zda je vážná reakce na vakcínu měřítkem síly imunitního systému. Důležité je se nechat naočkovat a předejít tak těžkému průběhu nemoci, která dokáže s lidským tělem doopravdy zamávat.

Zdroj: National Geographic
Autor: František Olša



Související články