Hong Kong uvěznil pět demokratických aktivistů, kteří se měli podílet na organizaci demonstrací

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Jimmy Lai
Zdroj: Yung Chi Wai Derek / Shutterstock.com

Soud v Hong Kongu dnes odsoudil k vězení pět demokratických aktivistů, kteří se měli podílet na organizování masových protestů v letech 2019–2020. Jedním z nich byl i mediální magnát a miliardář Jimmy Lai. Neziskové organizace a aktivisté rozhodnutí soudu odsoudili.

Hongkongský soud dnes odsoudil pět opozičních demokratických aktivistů na osm až osmnáct měsíců odnětí svobody. Měli se podle něj podílet na organizování masových protestů v letech 2019–2020.

Advokáti i mediální magnát

Mezi odsouzenými měl být podle agentury Al-Džazíra i mediální magnát a miliardář Jimmy Lai, který založil značku oblečení Giordano, mediální společnost Next Digital a noviny Apple Daily. Ten byl držen ve vězení od prosince.

Lai se měl podle soudu podílet na organizaci masových protestů, za což mu byl dnes vyměřen trest dvanáct měsíců odnětí svobody.

Podle soudkyně Amandy Woodcockové měly protesty za následek vážné narušení provozu a to, že šlo o pokojné protesty, podle ní není výmluva. Uvedla to Al-Džazíra.

Mezi odsouzenými byl dále třeba i dvaaosmdesátiletý advokát Martin Lee, kterému se v Hong Kongu přezdívá „otec demokracie“ nebo další obhájkyně a bývalá opoziční zákonodárkyně Margaret Ng.

Na rozsudek reagovaly různé neziskové organizace a další političtí aktivisté. „Rozhodnutí jen potvrzuje záměr hongkongské vlády odstranit celou politickou opozici ve městě,“ uvedla třeba Amnesty International na svých webových stránkách.

Nesouhlas s vládou

Před soudem se dnes sešla asi stovka lidí čekajících na vyslechnutí rozsudku. „Už dříve pro nás bylo těžké bojovat za svobodu a demokracii. Po schválení národního bezpečnostního zákona je to ale ještě těžší,“ řekl agentuře Reuters čekající devatenáctiletý student s odkazem na zákon schválený v loňském létě.

Ten umožňuje volné vydávání osob mezi Hong Kongem a Čínskou lidovou republikou, pod jejíž oficiální zprávu město spadá. Dříve se ale těšilo velké autonomii a vysokou mírou demokracie oproti pevninské Číně.

Hlasování a následné schválení zákona tak kritizovala politická opozice i západní vlády, podle kterých by mohl znamenat konec demokracie a svobody v Hong Kongu.

V roce 2019 se v reakci na návrh a následné schválení zákona v městě spustily masové protesty, kterých se podle organizátorů zúčastnilo více jak 1,7 milionu obyvatel, tedy skoro čtvrtina populace Hong Kongu.

Autor: Petr Hejčl



Související články