Zákon, který někteří pozorovatelé považují za odraz rusko-ukrajinského konfliktu na východě země, vešel v platnost v sobotu. Pokud zákazník výslovně nepožádá o rozhovor v jiném jazyce, mají poskytovatelé služeb povinnost mluvit ukrajinsky.
Dodatek doplňuje zákon „O zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka,“ který schválil ukrajinský parlament už v dubnu 2019.
Podle něj musejí ukrajinštinu plynně ovládat úřední osoby, tedy například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení.
Užití ukrajinštiny je povinné i pro armádu, policii a soudy, stejně jako pro všechny školy.
Pokuta za porušení zákona je symbolická, v sázce je ale pověst podniku
Všichni poskytovatelé služeb musejí poskytovat informace o nabízeném zboží nebo službách výhradně v ukrajinštině. Výjimkou je situace, kdy je zákazník výslovně požádá o rozhovor v jiném jazyce, který obě strany ovládají.
Při systematickém nedodržování tohoto nařízení hrozí pokuta ve výši 5 100 až 6 800 ukrajinských hřiven (3 920 až 5 230 korun).
Zmocněnec pro otázku státního jazyka Taras Kremyň upozorňuje, že ačkoliv tato částka není vysoká, opakované porušování zákona může podniku zkazit dobrou pověst.
Rusko proti zákonu protestovalo u EU
Při projednávání zákona se ozývalo mnoho protestních hlasů. Některé ruskojazyčné ukrajinské spolky označily nařízení za diskriminační. Moskva si na zákon zakazující mluvit rusky stěžovala u Evropské unie a NATO.
Stěžovala si i maďarská menšina, k níž se na Ukrajině hlásí zhruba 150 000 lidí.
Mnoho Ukrajinců vedle ukrajinštiny používá i ruštinu. I když většina Ukrajinců považuje ukrajinštinu za svůj mateřský jazyk, 35 procent respondentů označilo za mateřštinu ruštinu.
Ukrajinština převládá při formálním styku, mírně přes polovinu lidí ale uvedlo, že při komunikaci s přáteli a na internetu používá ruštinu.
Autor: Aneta Střechová
