Neonacistický poslanec byl zbaven imunity. Nyní bude stíhán ve své domovské zemi

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Ioannis Lagos
Zdroj: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Poslanci europarlamentu v úterý odhlasovali zbavení imunity pro jednoho ze svých kolegů. Osmačtyřicetiletý Ioannis Lagos byl v domovském Řecku odsouzen z řízení krajně pravicové neonacistické skupiny Zlatý úsvit. Hrozí mu za to až 13 let vězení.

Ioannis Lagos je od roku 2019 poslanec europarlamentu a od téhož roku i člen řecké nacionalistické strany Národní lidové vědomí.

Do té doby byl však členem krajně pravicové strany Zlatý úsvit, která se vyznačovala silně protiimigrantskými, euroskeptickými, homofobními a xenofobními názory. Média ji často označovala za fašistickou a nacistickou.

Zbavení imunity

Jeden z členů organizace Giorgos Roupakias v roce 2013 dokonce zabil antifašistického rappera Pavlose Fyssase. Po vraždě se v Řecku strhly nepokoje a policie začala aktivity Zlatého úsvitu prošetřovat.

V říjnu roku 2020 řecký soud odsoudil vůdce Zlatého úsvitu včetně Lagose za řízení kriminální organizace na 13 let odnětí svobody. Během svých kampaní se totiž měli dopustit několika zločinů proti imigrantům.

Rozhodnutí soudu slavila většina řecké společnosti včetně řeckého premiéra Kyriaka Mitsotakise. „Dnešní odsouzení neonacistické organizace demonstruje odolnost naší demokracie a právního státu,“ uvedl tehdy na twitteru.

Většinu odsouzených řecké úřady již pozatýkaly, ale Lagos měl jakožto člen europarlamentu imunitu, tudíž ho Řecko podle unijních pravidel stíhat nemohlo.

Dnes však europoslanci v tajném hlasování odsouhlasili odebrání jeho imunity. Pro jich hlasovalo 658, proti se vyslovilo 25. Od úterý tak Řecko může podle verdiktu z loňského roku poslat Lagose za mříže.

Neonacismus v politice

Zlatý úsvit vznikl jako hnutí již v roce 1980, ale politickou stranou se stal až v roce 1993. Oblibu si získával zejména u krajně pravicových extremistů, tudíž zpočátku neměl tak výraznou podporu.

Několik členů strany se dokonce přidalo k Řecké dobrovolnické gardě (GVG) ve válce v Bosně, kde bojovali na straně Srbska. Členové GVG se pak dokonce zúčastnili Srebrenického masakru, který byl pro ohavnost svých zločinů kvalifikován jako genocida.

Nyní je již strana neaktivní, avšak v posledních volbách do řeckého parlamentu v roce 2015 se strana umístila na třetím místě a získala 18 z 300 mandátů. Na popularitě jí přidala zejména uprchlická krize z téhož roku.

Autor: Petr Hejčl



Související články