Ostrov Ceuta nacházející se na africkém středomořském pobřeží čelí obrovskému přílivu migrantů. Za poslední tři dny se jich do této španělské enklávy podařilo dostat asi osmi tisícům. Víc než polovina ale byla navrácena armádou zpět. Důvodem náhlého zvýšení počtu uprchlíků je zhoršení vztahů mezi Španělskem a Marokem.
Do Ceuty se dostalo v pondělí 6 000 migrantů, to je rekordní počet běženců za jeden den, a to v celém Španělsku. To ihned povolalo armádu, která začala hlídat hranice. Ve středu pak zadržela tři čluny, v každém z nich bylo asi 40 lidí. Všichni byli okamžitě navráceni do Maroka.
Za tři dny bylo takto navráceno přibližně 4800 migrantů. Osoby byly vráceny do vlasti okamžitě, bez jakéhokoliv formálního procesu. Podle Úmluvy o ochraně lidských práv jsou však skupinové návraty běženců zakázány. Španělsko to vysvětluje tak, že pouze chrání své hranice. Tedy že běžence do své země ani nevpustí, tím pádem pak nedochází k nepovolené skupinové repatriaci.
Do Ceuty byli vpuštěni pouze nezletilí uprchlíci, kteří si to přáli. Těch bylo dohromady asi 1500. Tamní obyvatelé se obávají šíření koronaviru, které je samozřejmě s příchodem tisíce nových lidí denně více pravděpodobné. Také podle deníku El País řešila tamní policie zhruba 200 stížností. Místní obyvatelé si stěžovali na krádeže i násilnosti.
Za všechno může Ibrahím Ghálí
Příčinou náhlého zhoršení migrační situace v této enklávě je konflikt mezi Španělskem a Marokem. Ten vznikl kvůli tomu, že měl Madrid poskytnout lékařskou pomoc vůdci separatistické organizace působící v Maroku Ibrahímovi Ghálímu. A to dokonce pod falešnou identitou.
Rabat se o tom dozvěděl. A na důkaz špatných diplomatických vztahů přestal kontrolovat marocké hranice s Ceuty a bránit uprchlíkům v odchodu ze země. To potvrzuje i svědectví běžence Muhammada pro televizi RTVE. „Zastavili nás, ale pak nás nechali jít,“ řekl k situaci na hranicích. „Byl jsem doma, když přišel bratranec s kamarády a řekli mi, že je vhodný čas jet do Španělska. Rozloučil jsem se s rodinou a šel,“ doplnil.
Maroko přiznává, že vztahy se Španělskem jsou nyní na bodu mrazu. Přijetí lídra separatistů do lékařské péče a neinformování o tom marockou vládu považuje za obrovský problém. „To byl nezodpovědný a absolutně nepřijatelný krok,“ uvedl ministr pro lidská práva Mustafa Ramíd na svém facebooku.
Spor o Saharskou arabskou demokratickou republiku
Ibrahím Ghálí, o kterého se ve sporu jedná, je prezidentem Saharské arabské demokratické republiky (SADR). Ta však není uznávaná ani OSN, ani Evropskou unií, a ani Marokem. SADR vznikl na území Západní Sahary. Původně se jednalo o španělskou kolonii. Po odchodu Španělů zůstalo území Maroku a Mauritánii.
Mauritánie se pak většiny území vzdala, a to tedy zůstalo Maroku. Na území se ale vzápětí vytvořilo povstalecké hnutí Polisario, v čele právě s Ghálím, jehož cílem byla právě nezávislost Západní Sahary na Maroku. Hnutí vyhlásilo v roce 1976 Saharskou arabskou demokratickou republiku a jako jejího prezidenta zvolilo Ghálího.
Autor: Markéta Krejčí
